Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.04.2006, sp. zn. 29 Od 57/2005 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.57.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.57.2005.1
sp. zn. 29 Od 57/2005-145 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobců 1) HSJH, spol. s r.o., se sídlem Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1, IČ: 25 08 88 58 a 2) M. H. , proti žalované DEW-H, a.s., se sídlem Krátkého 4/250, 190 00 Praha 9, IČ: 45 24 14 06, zastoupené Mgr. Karlem Tománkem, advokátem, se sídlem U papírny 9/614, 170 00 Praha 7, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady žalované, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 Cm 215/2003, o námitce podjatosti, takto: Námitka podjatosti se odmítá. Odůvodnění: Městský soud v Praze usnesením ze dne 16.1.2004, č.j. 3 Cm 215/2003-37, nařídil předběžné opatření, kterým žalované uložil, aby do rozhodnutí soudu ve věci návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady žalované ze dne 21.7.2003 o zvýšení základního kapitálu, se zdržela všech úkonů souvisejících s prováděním zvýšení základního kapitálu, zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, vydáním nových akcií, a aby podala návrh na přerušení řízení ve věci zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Poté, co Vrchní soud v Praze, jako soud odvolací, usnesením ze dne 12.5.2004, č.j. 14 Cmo 104/2004-81, výše uvedené usnesení soudu změnil a návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, vznesl první žalobce námitku podjatosti směřující vůči soudcům Vrchního soudu v Praze JUDr. Vojtěchu Trojánkovi, JUDr. Jaroslavě Vlčkové a JUDr. Janu Kalfusovi, kteří rozhodli o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření. Poukázal na to, že nebyl poučen o svém právu namítat podjatost soudců, kteří rozhodovali bez jednání a vycházeli jen z tvrzení žalované. Porušili princip rovnosti účastníků a nestrannosti soudu, rozhodnutí je založeno na nepravdivém tvrzení žalované, jmenovaní soudci rozhodnutí soudu prvního stupně změnili přesto, že shledali odlišná skutková zjištění, nejde o postup podle zákona, ale o svévoli, případnou neschopnost státu zajistit dostatečné množství soudců jako jeden z důvodů pro přijetí ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. tak, aby byla zajištěna nestrannost. Vrchní soud v Praze, kterému byla věc předložena Městským soudem v Praze s uvedenou námitkou podjatosti, věc vrátil zpět Městskému soudu v Praze s odůvodněním, že nemá o čem rozhodovat, neboť odvolání nebylo podáno. Městský soud v Praze pak předložil věc Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud České republiky jako nadřízený soud (§16 odst. 1 o. s. ř.) se na prvním místě zabýval otázkou, zda námitka podjatosti byla podána ve lhůtě zakotvené v ustanovení §15a odst. 2 o. s. ř. Podle ustanovení §15a odst. 1 o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni. Podle §15a odst. 2 o. s. ř. účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se účastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku podjatosti uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících). Usnesení o změně rozhodnutí soudu prvního stupně bylo vydáno ve smyslu ustanovení §214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. bez slyšení účastníků a bylo doručeno první žalobkyni dne 15.7.2004. Nejpozději tímto dnem se první žalobkyně dozvěděla jména soudců, kteří věc rozhodovali a tím se – vzhledem k obsahu námitek - dozvěděla i důvody, pro které námitku podjatosti podala. Skutečnost, že žalobkyně nebyla o možnosti podání námitky podjatosti proti soudcům Vrchního soudu v Praze, kteří rozhodovali o odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření poučena, má vliv pouze na možnost podání námitky podjatosti i po uplynutí patnáctidenní lhůty pro její podání. Tato možnost pozdějšího podání námitky podjatosti je však omezena dobou trvání řízení, ve kterém byla podána. V posuzovaném případě skončilo řízení o předběžném opatření právní moci rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 14 Cmo 104/2004-81, tj. dne 7.6.2004. Jestliže žalobkyně podala námitku podjatosti podáním doručeným soudu dne 5.10.2004, podala ji opožděně. Nejvyšší soud proto námitku podjatosti vznesenou první žalobkyní jako opožděnou podle ustanovení §16 odst. 2 o. s. ř. odmítl. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 11. dubna 2006 JUDr. František Faldyna, CSc. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/11/2006
Spisová značka:29 Od 57/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.57.2005.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§16 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21