ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.81.2006.1
sp. zn. 29 Od 81/2006-59
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně GENERICON s.r.o. se sídlem Anny Letenské 1108/15, 120 00 Praha 2-Vinohrady, identifikační číslo 25 72 26 71, zastoupené JUDr. Vladimírem Zoufalým, advokátem se sídlem Národní 10, 110 00 Praha 1, proti žalovanému MUDr. M. L. , zastoupeného JUDr. Barbarou Červenkovou, advokátkou se sídlem Jeruzalémská 13, 110 00 Praha 1, o zaplacení částky 346 705,70 Kč, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 Cm 138/2006, o návrhu soudu na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 Cm 138/2006 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhá žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí částku 346 705,70 Kč a nahradit náklady řízení, a to z důvodu bezdůvodného obohacení spočívajícího ve skutečnosti, že žalobkyně zaplatila za žalovaného to, co měl platit on sám, a to projektovou dokumentaci k výstavbě srubové chaty včetně zajištění veškerých posudků, výstavbu oplocení a zahradní úpravy v kat. území Ch.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 22.11.2004, č.j. Ncp 1775/2004-18, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný krajský soud podle ustanovení §9 odst. 3 písm. h) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Poté, co žalovaný ve vyjádření k žalobě prohlásil, že se trvale zdržuje v Ch. a toto prohlášení doložil fotokopií občanského průkazu, dospěl Krajský soud v Ostravě k závěru, že v předmětné věci jsou předpoklady pro vhodnou delegaci podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. Poukázal na to, že jak žalobkyně, tak i žalovaný se zdržují v obvodu působnosti Krajského soudu v Praze, stejně tak i jejich právní zástupci. Z rozporných skutkových tvrzení účastníků je zřejmé, že si věc vyžádá skutková zjištění výpověďmi svědků, kteří mají bydliště resp. místo svého podnikání v obvodu působnosti Krajského soudu v Praze. Jeví se proto, že by věc u Krajského soudu byla projednána hospodárněji. O tomto svém závěru informoval oba účastníky.
Žalobkyně s postoupením věci nesouhlasila s poukazem na to, že zatímco při vyřízení věci u Krajského soudu v Ostravě by podle sdělení soudní kanceláře mělo být v nejbližší době nařízeno ústní jednání, při delegaci na Krajský soud v Praze by podle zkušenosti žalobkyně bylo nařízeno jednání cca za 2-3 roky. Delegace by tak byla v rozporu se zásadou hospodárnosti (rychlosti) řízení. Delegace není nutná ani z hlediska okruhu prováděných důkazů. Žalobkyně je přesvědčena, že věc lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, nedomnívá se, že by bylo nutné šetření soudu na místě samém, neboť zjištění, která by vyplynula z takového šetření, nejsou v zásadě mezi stranami sporná. Žalobkyně a právní zástupce nemají problém v zajištění účasti při jednání u soudu v Ostravě.
Nejvyšší soud České republiky jakou soud nejblíže společně nadřízený příslušnému Krajskému soudu v Ostravě a Krajskému soudu v Praze, kterému má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o.s.ř.), návrh žalované na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázaná jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. může být věc přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věta druhá o.s.ř. mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě druhého odstavce citovaného ustanovení též k důvodu, pro který má být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než přikázaným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému soudu by mělo docházet pouze výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.) Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc přikázána, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě.
Ze spisu je zřejmé, že v současné době se ani jeden z účastníků nezdržuje v obvodu Krajského soudu v Ostravě. Vzhledem k vyjádření žalovaného k předmětné žalobě, zejména tvrzení, že žalobkyně neprokazuje, jaká část oplocení se nachází na pozemku žalovaného a že zahradní úpravy nebyly provedeny v rozsahu tvrzeném žalobkyní, je pravděpodobné, že k objektivnímu posouzení předmětné věci nebudou stačit jen faktury, ale že bude nutné provést i ohledání na místě samém a vyslechnout svědky, kteří se zdržují v obvodu Krajského soudu v Praze. Tyto okolnosti jsou tak závažné, že vyvracejí tvrzení žalobkyně o předpokladu rychlejšího nařízení jednání u dosavadního soudu.
Po zvážení všech okolností jak jsou shora popsány, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v daném případě jsou splněny zákonné podmínky pro postoupení věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. Krajskému soudu v Praze a proto návrhu Krajského soudu v Ostravě vyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. prosince 2006
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu