ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.83.2005.1
sp. zn. 29 Od 83/2005-46
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce Budějovický Budvar, národní podnik, se sídlem Karoliny Světlé 4, 370 21 České Budějovice, IČ: 00 51 41 52, zastoupeného Mgr. Jiřím Linhartem, advokátem se sídlem Lannova tř. 9, 370 29 České Budějovice, proti žalovanému J. P. , podnikateli, o zaplacení částky 5 868,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 24 C 369/2005, o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 24 C 369/2005 se Okresnímu soudu ve Zlíně nepřikazuje.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhá žalobou podanou u Okresního soudu v Českých Budějovicích zaplacení částky 5 868,- Kč s příslušenstvím představující hodnotu výčepního zařízení, které žalobce přenechal žalovanému do užívání na základě smlouvy o podpoře a propagaci značky Budějovický Budvar. Uvedl, že smlouva se týkala podnikatelské činnosti a účastníci využili práva prorogace a sjednali pro projednávání a rozhodování sporů místní příslušnost podle sídla žalobce.
Proti platebnímu rozkazu vydanému dne 29.8.2005, č.j. 57 Ro 1973/2005-16, podal žalovaný odpor, ve kterém současně namítl, že nesouhlasí, aby věc projednával Okresní soud v Českých Budějovicích a žádal o „převedení“ věci k Okresnímu soudu do Zlína, kde v současné době bydlí. Uvedl, že s nikým nesjednal příslušnost Okresního soudu v Českých Budějovicích.
Žalobce prohlásil, že s přikázáním věci Okresnímu soudu ve Zlíně nesouhlasí s odůvodněním, že se jedná o obchodní věc a bylo proto možné, aby si účastníci formou prorogace sjednali místně příslušný soud podle sídla žalobce. Dále uvedl, že ujednání o prorogaci je obsaženo v čl. 2 propagační smlouvy, kterou v originále připojil žalobce.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu v Českých Budějovicích) a Okresnímu soudu ve Zlíně, kterému má být věc přikázána, návrh žalovaného na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o.s.ř., mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána a v případě druhého odstavce citovaného ustanovení též k důvodu, pro který má být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc přikázána, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě.
Ze spisu se podává, že účastníci uzavřeli dne 21.5.1998 smlouvu č. 16/98 o podpoře a propagaci piva značky Budějovický Budvar, kterou žalobce předložil v originále současně s podáním předmětné žaloby. Z čl. 8.1 vyplývá, že se účastníci dohodli, že se smlouva řídí ustanoveními obchodního zákoníku a z čl. 8.2, že sjednávají pro případ sporu příslušnost soudu podle sídla pivovaru. Zněním smlouvy je tedy vyvráceno tvrzení žalovaného, že prorogaci (ustanovení §89a o.s.ř.) nesjednával. Skutečnost, že žalovaný v současné době bydlí ve Z. sama o sobě není důvodem pro přikázání věci jinému soudu, pokud neexistují další skutečnosti, které by byly rozhodné pro rychlejší a hospodárnější řízení. Žalovaný však žádné takové další skutečnosti neuplatnil.
Nejvyšší soud České republiky s přihlédnutím k zápornému stanovisku žalobce a také k možnosti dožádání zakotvené v ustanovení §39 o.s.ř. návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu podle §12 odst. 2 o.s.ř. nevyhověl a věc Okresnímu soudu ve Zlíně nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 21. března 2006
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu