ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.88.2005.1
sp. zn. 29 Od 88/2005-35
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně CCB Finance, a. s. se sídlem Šafránkova 1, 155 00 Praha 5, IČO 25 10 37 68, proti žalované R. N. , o zaplacení částky 136.048,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 28 C 361/2005, o návrhu žalované na přikázání věci Okresnímu soudu Brno-venkov, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 28 C 361/2005 se Okresnímu soudu Brno-venkov nepřikazuje.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Městského soudu v Praze vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit jí částku 136.048,40 Kč s úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaná neplnila povinnosti vyplývající z leasingové smlouvy, kterou uzavřela se žalobkyní dne 11.11.2002, takže žalobkyně odstoupila od smlouvy a žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni nejen dlužné splátky, ale i další náklady vzniklé z titulu odstoupení od smlouvy. Současně uvedla, že místní příslušnost je dána v souladu s ustanovením §89a o. s. ř. písemnou dohodou smluvních stran obsaženou v čl. 8.4 Všeobecných smluvních podmínek, které tvoří nedílnou součást uzavřené leasingové smlouvy.
Žalovaná s podaným odporem proti platebnímu rozkazu vydanému Městským soudem v Praze dne 25.6.2004, č.j. 61 Ro 3402/2004-6, současně požádala, aby věc byla přeložena do Brna. Uvedla, že nikdy nebyla v Praze a neumí si představit, kde by měla soudní budovu hledat. V dalším podání uvedla, že místní příslušnost je dána ustanovením §85 odst. 1 o. s. ř., a tedy ve vztahu k jejímu bydlišti na adrese Ú. u B., takže místně a věcně příslušný v dané věci je Okresní soud Brno-venkov.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22.4.2005 č.j. Ncp 224/2005-26, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí předmětné věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy a že po právní moci usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 5.
Žalobkyně se k návrhu na přikázání věci nevyjádřila.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 5) a Okresnímu soudu Brno-venkov, kterému má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalované na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána a v případě druhého odstavce citovaného ustanovení též k důvodu, pro který má být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc přikázána, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě.
Odkaz žalované na ustanovení §85 odst. 1 o. s. ř., pokud se týká místní příslušnosti soudu k projednání a rozhodnutí předmětné věci, není skutečností, která by odůvodňovala přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně při podání žaloby postupovala podle účastnicemi uzavřené leasingové smlouvy a její nedílné součásti – všeobecných smluvních podmínek – podle kterých žalovaná souhlasila, že bude postupováno podle obchodního zákoníku a že v případě sporů bude příslušný soud v místě sídla žalobkyně. Žalobkyně splnila podmínku ustanovení §89a o. s. ř. a spolu se žalobou předložila notářsky ověřený opis leasingové smlouvy.
Nejvyšší soud České republiky neshledal důvody pro přikázání věci jinému soudu a proto návrhu žalované na přikázání věci Okresnímu soudu Brno-venkov z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. února 2006
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu