ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.1259.2005.1
sp. zn. 29 Odo 1259/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně K., s. r. o., proti žalované A. R., v. o. s. , jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně K. o. s. s., s. r. o., o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 39 Cm 10/2002, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. března 2005, č.j. 15 Cmo 215/2004-202, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 1.625,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 16. června 2004, č.j. 39 Cm 10/2002-159, jímž Krajský soud v Plzni zamítl žalobu na určení pravosti pohledávky za úpadkyní ve výši 360.389,50 Kč (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání „zatímně v blanketní podobě pro náhlé onemocnění druhého z žalobců a právního zástupce obou žalobců“, s tím, že „odvolání“ ve lhůtě soudem stanovené zevrubně odůvodní.
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 26. července 2005, č.j. 39 Cm 10/2002-208, stanovil dovolatelce lhůtu k odůvodnění dovolání v délce třiceti dnů od doručení tohoto usnesení (tj. od 28. července 2005 - viz doručenka u č.l. 208).
Faxovým podáním datovaným 26. srpna 2005, došlým soudu dne 28. srpna 2005 a doplněným předložením originálu dne 29. srpna 2005, dovolatelka dovolání odůvodnila, přičemž co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.) a současně uvedla důvody, pro které považuje rozhodnutí odvolacího soudu za nesprávné.
Žalovaná navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání žalobkyně jako nedůvodné zamítl.
Podle ustanovení §240 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (odstavec 3).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (§241b odst. 3 o. s. ř.).
Nejvyšší soud již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož tzv. blanketní dovolání může být doplněno o údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen do uplynutí dovolací lhůty. Dovolání, které nebylo o uvedené náležitosti doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř., dovolací soud podle ustanovení §43 odst. 2 o. s. ř. odmítne, přičemž nemůže přihlížet ani k pozdějšímu (po shora uvedené lhůtě učiněnému) doplnění dovolání.
Jak se podává z obsahu spisu, žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu podala tzv. blanketní dovolání, v němž neuvedla, v jakém rozsahu a z jakých důvodů toto rozhodnutí napadá, přičemž o tyto náležitosti dovolání doplnila až v podání datovaném 26. srpna 2005 (došlém soudu prvního stupně 28. srpna 2005).
Jelikož rozhodnutí odvolacího soudu bylo žalobkyni (jejímu zástupci JUDr. V. K.) doručeno 27. dubna 2005 (viz doručenka u č.l. 202) a v daném případě nešlo o situaci předvídanou ustanovením §241b odst. 3 větou druhou o. s. ř. (dovolatelka je zastoupena advokátem), dvouměsíční lhůta k odstranění vad dovolání marně uběhla dnem 27. června 2005 (pondělí). I kdyby napadené rozhodnutí bylo doručeno (jak se tvrdí v dovolání) až 28. dubna 2005, uvedená lhůta by marně doběhla 28. června 2005 (úterý).
V situaci, kdy dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu obsahuje správné a úplné poučení o možnosti podání dovolání (srov. ustanovení §240 o. s. ř.) a vzhledem k tomu, že dovolatelka ve lhůtě určené v ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. vady dovolání spočívající v neuvedení dovolacích důvodů a rozsahu, v němž toto rozhodnutí napadá, neodstranila, Nejvyšší soud, aniž mohl přihlížet k pozdějšímu - opožděnému - doplnění dovolání, dovolání jako nezpůsobilé zahájit dovolací řízení podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.
Na uvedeném závěru ničeho nemění ani skutečnost, že dovolatelce byla usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 26. července 2005, č.j. 39 Cm 10/2002-208, stanovena lhůta k odůvodnění dovolání. Je tomu tak proto, že lhůta k odstranění vad dovolání (§241b odst. 3 o. s. ř.) je lhůtou zákonnou, o jejímž prodloužení soud rozhodovat nemůže (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2005, sp. zn. 29 Odo 25/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2005, pod číslem 91).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalobkyni vznikla povinnost hradit žalované její náklady řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalované sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 1.550,- Kč podle ustanovení §8 písm. b), §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. a z paušální náhrady 75,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a celkem činí 1.625,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně 27. února 2006
JUDr. Petr Gemmel,v.r.
předseda senátu