ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.398.2004.1
sp. zn. 29 Odo 398/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně Z. M. P. CZ, a. s., proti žalovanému JUDr. J. H., jako správci konkursní podstaty úpadkyně M. P., s. r. o. „v likvidaci“, o návrhu žalovaného na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 391/2002, o dovolání žalobkyně i žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2003, č. j. 5 Cmo 433/2003-100, takto:
I. Dovolání se odmítají.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 8. dubna 2003, č. j. 13 Cm 391/2002-70, zamítl návrh žalovaného na obnovu řízení ve věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. 13 Cm 250/98 a Sm 128/97. K odvolání žalobkyně i žalovaného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 5. listopadu 2003, č. j. 5 Cmo 433/2003-100, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podali dovolání jak žalobkyně, tak i žalovaný, domáhajíce se zrušení usnesení soudů obou stupňů. Žalobkyně tak učinila podáním datovaným 30. ledna 2004 (č. l. 109-115) a předaným k poštovní přepravě téhož dne (srov. obálku u č. l. 115). Dovolání žalovaného, datované 2. února 2004 (č. l. 177-179) bylo podáno k poštovní přepravě 4. února 2004 (srov. obálku č. l. 180a)
Obě dovolání byla podána opožděně.
Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 – dále též jen „o. s. ř.“). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud odvolání (jak se výslovně podává z odůvodnění jeho usnesení) – ve shodě s body 15. a 16., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb. – rovněž projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 20001.
Podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá (coby součást procesu projednání a rozhodnutí dovolání) též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodně uzavřel Nejvyšší soud např. v usnesení uveřejněném pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a Ústavní soud v usneseních ze dne 2. ledna 2002, sp. zn. I. ÚS 660/01, ze dne 24. 1. 2002, sp. zn. IV. ÚS 560/01, ze dne 11. června 2002, sp. zn. I. ÚS 274/02 a v nálezu ze dne 20. února 2002, sp. zn. II. ÚS 618/01).
Dovolání v této věci tak mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, přičemž zmeškání této lhůty nelze prominout. (srov. §240 o. s. ř. ve znění účinném před 1. lednem 2001).
Usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 11. prosince 2003, kdy bylo doručeno jak právnímu zástupci žalobkyně (advokátu JUDr. V.), tak i žalovanému (srov. doručenky u č. l. 105). Tomu odpovídá i doložka právní moci, kterou je usnesení opatřeno.
Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. tak byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 12. leden 2004 (pátek). Obě dovolání byla podána k poštovní přepravě až po uplynutí této lhůty (po uplynutí uvedené lhůty byla ostatně obě i vyhotovena) a jsou proto opožděná.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. l věta první o. s. ř.), dovolání podle ustanovení §243b odst. 4 a §218 odst. l písm. a) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §146 odst. 2 věta první (per analogiam), §224 odst. l a §243b odst. 4 o. s. ř.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 29. června 2006
JUDr. Zdeněk Krčmář v. r.
předseda senátu