ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.428.2005.1
sp. zn. 29 Odo 428/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Petra Gemmela v právní věci navrhovatelky S. a. s., za účasti 1) Ing. I. P.H., CSc. 2) I. a. s., a 3) B. S., a. s., o jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 Nc 6092/2004, o dovolání účastnice IMPS a. s., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. září 2004, č. j. 8 Cmo 380/2004 - 26, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením odmítl odvolací soud odvolání I. a. s., proti výrokům I., II. a IV. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. července 2004, č. j. 50 Nc 6092/2004 – 15, (první výrok) a odvolání B., a. s., proti výrokům I., II., a III., téhož usnesení soudu prvního stupně (druhý výrok). Ve výrocích III., IV. a V. usnesení soudu prvního stupně potvrdil (třetí výrok).
V odůvodnění usnesení odvolací soud uvedl, že se nejprve zabýval tím, zda I. a. s. a B., a. s., mají právo podat odvolání proti všem výrokům usnesení soudu prvního stupně.
Uzavřel, že podle ustanovení §182 odst. 3 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), mohou akcionáři uvedení v §181 odst. 1 obch. zák. požádat soud, aby jmenoval znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládanou osobou a propojenými osobami podle §66a odst. 12 obch. zák., jsou-li pro to závažné důvody, i když nejsou splněny předpoklady uvedené v §66a odst. 13 obch. zák.
Podle ustanovení §59 odst. 3 věta čtvrtá obch. zák., jsou účastníky řízení navrhovatel a znalec, přičemž místně příslušným soudem je obecný soud navrhovatele.
V projednávané věci se navrhovatelka domáhá u soudu jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami. Odvolací soud uzavřel, že jazykovým výkladem §59 odst. 3 obch. zák., na který odkazuje §66a odst. 12 obch. zák., nelze dovodit nic jiného, než že ovládaná společnost není účastníkem té části řízení, jíž soud rozhoduje o jmenování znalce a ukládá mu úkol.
Odvolací soud se dále zabýval otázkou, zda speciální procesní úprava v §66a odst. 12 obch. zák., v souvislosti s úpravou §59 odst. 3 obch. zák., podle které společnost není účastníkem tohoto řízení, ačkoli se v něm jedná i o jejím právu (přinejmenším ve vztahu k povinnosti zaplatit odměnu za zpracování posudku znalce), je či není v souladu s právem na spravedlivý proces (článek 36 a následující Listiny základních práv a svobod).
V projednávané věci se navrhovatelka domáhá u soudu jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami. Odvolací soud uzavřel, že za této situace společnost I. a. s. není účastníkem řízení ve vztahu k výroku I. a rovněž tak není účastníkem řízení ve vztahu k výrokům II. a IV., neboť s ohledem na ustanovení §200e odst. 3 a §94 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) není v tomto rozsahu jednáno (rozhodováno) o právech a povinnostech této společnosti. Odvolací soud dále uzavřel, že společnost B., a. s. není s ohledem na výše uvedené důvody účastníkem řízení, pokud jde o výrok I. a ani pokud jde o výroky II. a III. Proto odvolací soud odvolání těchto odvolatelů jako osob neoprávněných podat odvolání proti napadenému usnesení v tomto rozsahu odmítl.
Výrokem III. byla společnosti I. a. s. a výrokem IV. pak společnosti B., a. s. , uložena povinnost součinnosti se znalcem. Podle odvolacího soudu jsou odvolatelky v tomto rozsahu účastníky řízení, a tedy osobami oprávněnými podat odvolání, když v popsaném rozsahu bylo rozhodováno o jejich právech a povinnostech.
K námitce odvolatelek, že jim žádný právní předpis neukládá povinnost součinnosti se znalcem, odvolací soud uzavřel, že podle §127 o. s. ř. účastníkovi, popřípadě i někomu jinému, může předseda senátu uložit, aby se dostavil ke znalci, předložil mu potřebné předměty, podal mu nutná vysvětlení, podrobil se lékařskému vyšetření, popřípadě zkoušce krve, anebo aby něco vykonal nebo snášel, jestliže to je k podání znaleckého posudku třeba.
Proti třetímu výroku usnesení odvolacího soudu podala společnost I. a. s. dovolání. Co do jeho důvodu odkázala na ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., má tedy za to, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Dovolatelka poukazuje na to, že zavázal-li ji soud prvního stupně k poskytnutí součinnosti znalkyni Ing. I. P. H., CSc., přičemž jde o znalkyni, která byla navržena navrhovatelkou, má dovolatelka důvod mít pochybnosti o nepodjatosti této znalkyně. Dovolatelka namítá, že soud I. stupně měl postupovat v souladu s ustanovením §127 o. s. ř. a ustanovit znalce na stranách nezávislého, zapsaného do seznamu znalců Krajského soudu v Brně. Dovolatelka má za to, že žádné ustanovení občanského soudního řádu nelze vykládat a tedy ani za řízení aplikovat tak, aby byl některý z účastníků zvýhodněn na úkor jiného (jeho protistrany) nebo aby měl příznivější (výhodnější) postavení zejména při projednávání věci, při dokazování, při hodnocení důkazů nebo při rozhodování ve věci.
Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Navrhovatelka ve vyjádření k dovolání podrobně odůvodňuje názor, že dovolání není přípustné a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání „zamítl“.
Dovolání není přípustné.
Předpokladem přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam.
Dovolání tedy může být - ve smyslu citovaného ustanovení - přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právní otázky (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost neumožňují) a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu.
O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam, jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu má zásadní právní význam pouze tehdy, je-li v něm řešena právní otázka, která má zásadní právní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu - srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M., Občanský soudní řád. Komentář. II. díl. 6. vydání. s. 1047). V projednávané věci dovolací soud takovou právní otázku neshledal.
Námitka dovolatelky opírající se o ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. nemůže založit přípustnost dovolání. Jak Nejvyšší soud uzavřel již v usnesení ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce (§237 odst. 3 o. s. ř.), lze usuzovat jen z okolností, uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) nebo ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto. Při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, pak může soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.
Odtud se uzavírá, že dovolání není podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné. Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání jako nepřípustné podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že ostatním účastníkům v souvislosti s tímto dovoláním žádné náklady řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. května 2006
JUDr. Ivana Štenglová,v.r.
předsedkyně senátu