ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.433.2006.1
sp. zn. 29 Odo 433/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Ing. L. M., proti žalovanému Ing. J. R., jako správci konkursní podstaty úpadce F. M., o vyloučení věci ze soupisu konkursní podstaty úpadce, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 45 Cm 25/2005, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. ledna 2006, č.j. 15 Cmo 241/2005-22, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 13. ledna 2006, č.j. 15 Cmo 241/2005 22, potvrdil usnesení ze dne 9. listopadu 2005, č.j. 45 Cm 25/2005-12, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem odmítl pro opožděnost odvolání žalobkyně proti usnesení ze dne 11. října 2005, č.j. 45 Cm 25/2005-4, jímž soud prvního stupně zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku ve smyslu ustanovení §9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud uzavřel, že odvolání podané žalobkyní na poštu dne 7. listopadu 2005 je odvoláním podaným po uplynutí zákonné odvolací lhůty; proto usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost shledal věcně správným.
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně dovolání. Dovolatelka snáší argumenty na podporu uplatněných dovolacích důvodů a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Podle ustanovení §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že dovoláním napadené usnesení nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.
Ustanovení §237 o. s. ř. upravuje podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku (a usnesení) odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé. Usnesení, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, však usnesením ve věci samé není (srov. např. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 41/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolání žalobkyně tak není přípustné ani podle ustanovení §237 o. s. ř.
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalobkyně podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Nákladový výrok se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovanému podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 29. srpna 2006
JUDr. Petr G e m m e l , v. r.
předseda senátu