ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.900.2005.1
sp. zn. 29 Odo 900/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci návrhu na zápis změn N. Č. a., do nadačního rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. Rg. N 58, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. června 2004, č. j. 7 Cmo 319/2003-140, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. června 2004, č. j. 7 Cmo 319/2003-140 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. května 2003, č. j. F 40812/2003/Rg. N 58-128 se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. května 2003, č. j. F 40812/2003/Rg. N 58-128, kterým tento soud zamítl návrh na povolení zápisu zvýšení nadačního jmění, a to výmazu částky 35,584.970,- Kč a zápisu částky 41,218.970,- Kč a návrh na zápis změny počtu kusů podílových listů B. f. n. Ž. –T., investiční společnost a. s., a to výmazu 10,413.579 kusů a zápisu 15,587.560 kusů.
V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že podle §2 odst. 2 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v rozhodném znění (dále jen „nadační zákon“), je nadační jmění peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů a nadačních darů zapsaných v nadačním rejstříku. Podle §23 odst. 3 nadačního zákona je nadace povinna uložit peněžní prostředky, které jsou součástí nadačního jmění, na zvláštní účet u banky nebo pobočky zahraniční banky, působící na území České republiky, nebo je může použít
- na nákup investičních instrumentů emitovaných v členském státě O., a to v zákoně vyjmenovaných investičních instrumentů znějících na českou nebo cizí měnu,
- na nákup nemovitostí.
Jedním z typů v zákoně uvedených instrumentů jsou i podílové listy otevřených podílových fondů. Přímo ze zákona tedy plyne, že peněžní prostředky nadace, jež jsou součástí nadačního jmění, lze buďto uložit na zvláštní účet a výnosů z těchto peněz využívat k obecně prospěšnému cíli, nebo že je lze použít na nákup investičních instrumentů nebo nemovitostí. Z účelu nadace, jímž je dosahování obecně prospěšných cílů, jež je realizováno poskytováním nadačních příspěvků, plyne, že nadace používá k dosahování účelu, pro který byla zřízena, výnosu z nadačního jmění a ostatní majetek nadace. Nadační jmění musí tedy mít takovou skladbu, aby co nejlépe odpovídalo řečenému účelu, tedy realizaci výnosu z nadačního jmění, jež jsou pak použity co by nadační příspěvky třetím osobám.
Dle §23 odst. 4 nadačního zákona nesmí celková hodnota
a) investičních instrumentů v cizí měně,
b) podílových listů otevřených podílových fondů, popřípadě podílů vydaných jednotkami kolektivního investování jinými než uzavřeného typu, mimo podílové fondy a jednotky kolektivního investování uvedené v §23 odst. 3 písm. a) bodě 3 nadačního zákona, a
c) dluhopisů, jejichž hodnocení kvality investičního instrumentu a účastníka kapitálového trhu (\"rating\"), provedené alespoň dvěma mezinárodními ratingovými agenturami, nedosahuje nejméně stejné kvality jako rating České republiky nebo které nemají garanci státu anebo garanci jiného subjektu s ratingem dosahujícím nejméně stejné kvality jako rating České republiky a provedeným alespoň dvěma mezinárodními ratingovými agenturami,
přesáhnout 30 % hodnoty nadačního jmění.
Omezení investice nadace do podílových listů otevřených podílových fondů na maximálně 30 % nadačního jmění je konec konců i logické, neboť diversifikuje riziko ve vztahu k těmto fondům. Z uvedeného plyne, že nákup podílových listů otevřených podílových fondů u nadace, u níž hodnota podílových listů otevřených podílových fondů v nadačním jmění činí více než 30 %, by byl proveden v rozporu se zákonem. Podle §10 odst. 2 písm. g) nadačního zákona patří rozhodování o zvýšení nadačního jmění do výlučné působnosti správní rady. Rozhodnutí správní rady nadace o tom, že nadační jmění se zvyšuje o nepeněžitý majetek tvořený podílovými listy nad zákonem stanovenou míru je v rozporu s kogentním ustanovením zákona a tudíž je neplatné. Argumentace odvolatelky, o tom, že nutnost zakoupení podílových listů podílového fondu je dána rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, resp. zákonem č. 171/1991 Sb. není důvodná. I kdyby snad tuto povinnost usnesení Poslanecké sněmovny stanovilo (přičemž na konkrétní rozhodnutí tohoto orgánu odvolatelka nepoukázala ani je nedoložila) nemá takové rozhodnutí sílu zákona a platí proto kogentní ustanovení nadačního zákona. Ustanovení §18 odst. 2 písm. a) zákona č. 171/1991 Sb., na něž odvolatelka poukazuje v souvislosti s použitím peněžních prostředků, pouze umožňuje použití majetku F. n. m. k převodu na nadační investiční fond pro účely podpory nadací určených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu na návrh vlády, nestanoví však žádnou povinnost, tím spíše povinnost jsoucí v rozporu s kogentním ustanovením nadačního zákona.
Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Dovolatelka tvrdí, že „právní výklad“ odvolacího soudu omezuje zvlášť závažným způsobem hospodaření nadace a vzhledem k tomu, že v případě žádné jiné nadace nebylo takové omezení zjištěné, zakládá tak nerovnost mezi nadacemi jako správci nadačního jmění. Proto je nutné rozhodovací praxi v této otázce sjednotit.
Dovolatelka tvrdí, že nadační zákon rozlišuje dvě kategorie podílových listů jako investičních nástrojů, do kterých může nadace investovat peněžní prostředky. Jsou to jednak podílové listy otevřených podílových fondů, popřípadě podíly vydané jednotkami kolektivního investování jinými než uzavřeného typu, jejichž statut omezuje investice do akcií a obdobných nástrojů do výše 30 % a jednak podílové listy ostatních otevřených podílových fondů, popřípadě podíly vydané jednotkami kolektivního investování jinými než uzavřeného typu.
Tyto dvě kategorie jsou stanoveny tak, že v případě první kategorie jde o podílové listy fondů s nižší mírou rizika. V praxi podle klasifikace Evropské federace investičních fondů a společností podle rizika trhu zpravidla jde o fondy peněžního trhu, fondy dluhopisové, případně o fondy smíšené, pokud splňují omezení 30 % pro investice do akcií a obdobných nástrojů. B. f. n. investiční společnosti Ž. – t., a. s. otevřený podílový fond toto omezení splňuje, jak vyplývá přímo z jeho statutu. V případě druhé kategorie žádné takové omezení není stanoveno. V praxi tak podle klasifikace Evropské federace investičních fondů a společností podle rizika trhu jde o fondy akciové a fondy smíšené, které nesplňují omezení 30 % pro investice fondu do akcií a obdobných nástrojů.
Ustanovení §23 odst. 4 písm. b) nadačního zákona stanoví, že 30 % hodnoty nadačního jmění nesmí přesáhnout celková hodnota podílových listů otevřených podílových fondů, popřípadě podílů vydaných jednotkami kolektivního investování jiného než uzavřeného typu, mimo podílové fondy a jednotky kolektivního investování uvedené v §23 odst. 3 písm. a) bodě 3 nadačního zákona. Podmínka stanovená v §23 odst. 4 písm. b) nadačního zákona tedy není stanovena pro podílové listy všech podílových fondů, resp. podíly vydané všemi jednotkami kolektivního investování jinými než uzavřeného typu bez rozdílu. Zákonodárce úmyslně oddělil dvě zvláštní kategorie podílových listů - v bodě 3 méně rizikové investiční nástroje a v bodě 4 více rizikové investiční nástroje. Důvody odvolacího soudu proto jsou podle dovolatelky nesprávné.
Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu ve výroku o věci samé zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Předpokladem přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam.
O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam, jde zejména, jestliže rozhodnutí řeší právní otázku, kterou dovolací soud dosud nevyřešil, nebo kterou odvolací soudy nebo dovolací soud rozhodují rozdílně. Řeší-li napadené rozhodnutí určitou právní otázku v rozporu s hmotným právem, má vždy po právní stránce zásadní význam. Za otázku zásadního právního významu nelze považovat takovou otázku, která byla v napadeném rozhodnutí řešena v souladu s ustálenou soudní praxí.
Zásadní právní význam dovolací soud shledává (a potud má dovolání za přípustné) v řešení otázky, zda může celková hodnota podílových listů otevřených podílových fondů, jejichž statut omezuje investice do akcií a obdobných instrumentů do výše 30 %, v nadačním jmění přesáhnout 30 % jeho hodnoty.
Ustanovení §23 odst. 4 nadačního zákona určuje ohledně podílových listů v nadačním jmění, že celková hodnota podílových listů otevřených podílových fondů mimo podílové fondy a jednotky kolektivního investování uvedené v odstavci 3 písm. a) bodě 3, nesmí přesáhnout 30 % hodnoty nadačního jmění.
Podílovými fondy uvedenými v §23 odst. 3 písm. a) bodě 3 nadačního zákona jsou podílové listy otevřených podílových fondů, jejichž statut omezuje investice do akcií a obdobných instrumentů do výše 30 %. Vyjímá-li §23 odst. 4 nadačního zákona podílové listy otevřených podílových fondů, jejichž statut omezuje investice do akcií a obdobných instrumentů do výše 30 %, z omezení vztahujícího se na podílové listy ostatních otevřených podílových fondů, což plyne z použití formulace „mimo podílové fondy uvedené v odstavci 3 písm. a) bodě 3“, nelze než uzavřít, že na tyto podílové fondy se uvedené omezení nevztahuje.
Protože právní posouzení věci co do řešení otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá, není správné, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), rozhodnutí odvolacího soudu a spolu s ním ze stejných důvodů i rozhodnutí soudu prvního stupně podle §243b odst. 2 věty za středníkem a odst. 3 o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta první o. s. ř.).
V dalším řízení se bude soud prvního stupně zabývat i tím, zda podílové listy Balancovaného fondu nadací investiční společnosti Ž. – t., a. s. otevřený podílový fond, splňují podmínku stanovenou v ustanovení §23 odst. 3 písm. a) bod 3 nadačního zákona.
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný (§243d odst. 1 věta druhá a §226 odst. 1 o. s. ř.).
V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1 věta třetí o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 9. května 2006
JUDr. Ivana Štenglová, v.r.
předsedkyně senátu