Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2006, sp. zn. 3 Tdo 1447/2006 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2006:3.TDO.1447.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2006:3.TDO.1447.2006.1
sp. zn. 3 Tdo 1447/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. prosince 2006 o dovolání podaném P. V., proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 8 To 287/2005 ze dne 3. 8. 2005, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 3 T 215/2004, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 3 T 215/2004 ze dne 14. 2. 2005 byl dovolatel uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou a dále bylo rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody. V předmětné věci podali P. V. a státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 odvolání, o kterých rozhodl Městský soud v Praze usnesením sp. zn. 8 To 287/2005 ze dne 3. 8. 2005 a to tak, že podle §258 odst. 1 písm. f), odst. 2 trestního řádu (dále jen tr. ř.) napadený rozsudek zrušil pouze ve výroku o povinnosti obžalovaného zaplatit poškozeným částku 268.284,60,- Kč a dále částku ve výši 171.262,60,- Kč a dále ve výroku, jímž byli podle §229 odst. 2 tr. ř. poškození odkázáni se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Jinak ponechal napadený rozsudek nedotčen a konečně podle §256 tr. ř. odvolání státního zástupce zamítl. Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal P. V. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §256b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že soud nesprávně stanovil výši způsobené škody, neboť vycházel pouze z hodnoty vozidel uvedených v leasingových smlouvách, ve kterých byla cena vozu nadhodnocena kvůli zisku leasingové společnosti, přičemž jedno z vozidel bylo ojeté. Má za to, že takto měla být cena vozidel určena znaleckým posudkem, když odvolací soud opětovně vycházel pouze ze zjištěné kupní ceny uvedené v leasingových smlouvách. Navrhl, aby dovolací soud podle §265k odst. 1 tr. ř. napadený rozsudek (správně usnesení) Městského soudu v Praze sp. zn. 8 To 287/2005 ze dne 3. 8. 2005 zrušil a podle §265l odst. 1 tr. ř. mu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že dovolatel své námitky směřuje fakticky proti hodnocení provedených důkazů vztahující se k hodnotě obou vylákaných vozidel a napadá tak soudem učiněná skutková zjištění, kterými je však (pokud k nim soudy dospěly v řádně vedeném trestním řízení způsobem neodporujícím zásadám formální logiky) i dovolací soud vázán. Údajně nesprávná skutková zjištění však nemohou být důvodem k podání dovolání, když i zvolený dovolací důvod (§265b odst. 1 písm. g/ tr. ř.) je dán pouze tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Navíc konstatoval, že i kdyby výhrady dovolatele byly opodstatněné, nemělo by to na právní kvalifikaci skutku žádný vliv, neboť hranice značné škody z hlediska ustanovení §250 odst. 3 písm. b) tr. zák. (ta činí 500.000,-Kč) by u obou vylákaných vozidel byla nepochybně překročena. S ohledem na uvedené proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, jako podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Na tomto místě je nutné připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. V dané věci z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně dovolatel namítl nesprávně stanovenou výši způsobené škody. Ta však byla soudy správně odvozena ze samotných leasingových smluv, jako výsledek smluvního vztahu, jehož účastníkem byl i dovolatel, který také vůči smluvně stanovené hodnotě obou vozidel neměl žádných výhrad. Na tuto skutečnost poukázal i odvolací soud s tím, že hodnota předmětných vozidel byla náležitě zjištěna z kupní smlouvy a ze smlouvy o finančním leasingu, jak také plyne z provedených důkazů, na které také přesně odkázal i v důvodech svého rozhodnutí. I bez ohledu na tuto skutečnost je na místě zopakovat, že námitky vznesené dovolatelem jsou skutkového charakteru, bez bližší právní argumentace, když i v naznačeném směru učiněná skutková zjištění umožnila soudu přijmout v předmětné věci adekvátní právní závěry, jak se i stalo. S poukazem na uvedené i s ohledem na argumentaci uplatněnou v podaném dovolání tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 20. prosince 2006 Předseda senátu: JUDr. Vladimír Jurka

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:265b/1g
Datum rozhodnutí:12/20/2006
Spisová značka:3 Tdo 1447/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:3.TDO.1447.2006.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21