ECLI:CZ:NS:2006:30.CDO.2986.2005.1
sp. zn. 30 Cdo 2986/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci V. B., zastoupené advokátkou, dcery JUDr. M. M., zastoupené advokátkou a JUDr. L. B., o změnu výchovy a výživy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. P 303/2004, o dovolání otce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. ledna 2005, č.j. 58 Co 611/2004-248, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. JUDr. L. B. je povinen zaplatit V. B. na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 650,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 10. června 2004, č.j. P 303/2004-223, svěřil tehdy nezletilou V. B. do výchovy matky, otci uložil přispívat na její výživu částkou 4.000,- Kč měsíčně, počínaje právní moci rozsudku splatnou do patnáctého dne v měsíci předem k rukám matky, vyslovil, že se tím mění předchozí rozsudek soudu ve výroku blíže označený a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání každého z rodičů Městský soud v Praze rozsudkem v záhlaví označeným rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve znění ve výroku podrobně uvedeném a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Otec v podaném dovolání vyjadřuje nesouhlas s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhuje jeho zrušení s tím, že se s dcerou o výši příspěvku dohodne.
Ve vyjádření k podanému dovolání V. B. navrhuje, aby je dovolací soud odmítl, protože je nepřípustné.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou mající právnické vzdělání (dále dovolatel), dospěl po přezkoumání věci k závěru, že dovolání není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje
k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle §237 odst. 2 o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné
a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží,
b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
V dané věci dovolatel dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o výchově a výživě tehdy nezletilé V. B.
Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle ust. §237 o. s. ř. v posuzovaném případě není dána, a to již proto, že dovolatel dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci upravené zákonem o rodině (zákon č. 94/1963 Sb.,
o rodině, ve znění pozdějších předpisů), přičemž se nejedná o žádnou z výjimek uvedených v ust. §237 odst. 2 písm. b) o. s. ř.
Dovolání proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen výrok rozsudku soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení státu, mající povahu usnesení (§167 odst. 1 o. s. ř.), občanský soudní řád v ust. §236 - 239 o. s. ř. nepřipouští.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti takovému rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř., neboť V. B. s ohledem na výsledek dovolacího řízení má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem při dvou úkonech právní pomoci (převzetí zastoupení a vyjádření k dovolání) v částce 500,- Kč (odměny určené podle §7 písm. b/, §10 odst. 3, §14 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb.) a náhrady hotových výdajů podle §13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 150,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. února 2006
JUDr. Karel Podolka, v.r.
předseda senátu