ECLI:CZ:NS:2006:32.ODO.1197.2006.1
sp. zn. 32 Odo 1197/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobce JUDr. Ing. L. K., správce konkursní podstaty úpadkyně C. T. – I. S., spol. s r.o., proti žalované I. – P., G. S., spol. s r.o., o zaplacení 1 287 363,38 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 13 Cm 290/95-123, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. července 2005, č.j. 12 Cmo 250/2005-131, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze shora označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 4. dubna 2005, č.j. 13 Cm 290/95-123, jímž Městský soud v Praze zamítl návrh žalobce na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti jím vydanému rozsudku ze dne 7. září 2004, č.j. 13 Cm 290/95-111 (výrok I.). Odvolací soud dále rozhodl o nepřiznání náhrady nákladů odvolacího řízení žádnému z účastníků (výrok II.). Současně účastníky poučil, že proti tomuto jeho rozhodnutí není dovolání přípustné.
Přes uvedené poučení odvolacího soudu napadl žalobce jeho usnesení v rozsahu prvního výroku dovoláním, jehož přípustnost opřel jednak o ustanovení §239 odst. 3 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a dále o zásadní právní význam napadeného rozhodnutí pro dle jeho názoru dosud neřešenou otázku postavení „evropského advokáta“ ve spojitosti s problematikou uznání zahraničních potvrzení. Dovolatel setrval na tvrzení, že lhůtu ke včasnému podání odvolání zmeškal z omluvitelného důvodu, jímž byl kritický zdravotní stav jeho zástupce, který tomuto zástupci zabránil dokončit v průběhu odvolací lhůty zpracovávané odvolání. Dále soudu prvního stupně vytýká, že ač zpochybnil obsahovou platnost předloženého lékařského potvrzení a návrh na prominutí zmeškání lhůty zamítl kromě jiného poukazem na možnost zaslání omluvy faxem s odůvodněním, že zástupce fax v průběhu řízení používal, zjistil nedostatečně skutkový stav a nezabýval se vůbec otázkou, zda nepoužití faxu bylo omluvitelné. Skutečnost, že jeho zástupce má fax k dispozici, jí nemůže být přičítána k tíži, jelikož by to v podobné situaci znamenalo výhodu pro advokáty, kteří fax nemají.
Dovolatel navrhl, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného usnesení odvolacího soudu a aby usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání v této věci není přípustné.
Usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žádosti účastníka řízení o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, nelze podřadit žádnému z usnesení, proti nimž zákon připouští dovolání v ustanoveních §238, §238a a §239 o. s. ř.
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §237 o. s. ř. upravujícího přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, ovšem pouze za podmínky, že jde o usnesení ve věci samé. Protože usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žádosti o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání, však nemá povahu rozhodnutí ve věci samé, není dovolání přípustné ani podle §237 o. s. ř.
Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), usnesením odmítl [§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c) o. s. ř.].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Dovolání žalobce bylo odmítnuto, žalované však v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 12. prosince 2006
JUDr. Miroslav Gallus, v. r.
předseda senátu