ECLI:CZ:NS:2006:32.ODO.1244.2006.1
sp. zn. 32 Odo 1244/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně S. T., s. r. o., proti žalované A., stavební společnost CZ, a. s., o zaplacení částky 578.175,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soud u v Ostravě pod sp. zn. 17 Cm 52/2000, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. srpna 2005, č.j. 2 Cmo 163/2004-68, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna uhradit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 7.575,- Kč k rukám JUDr. T. Ch., advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 10. března 2004, č.j. 17 Cm 52/2000-61 uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 75.975,- Kč (výrok I) dále povinnost zaplatit žalobkyni 15 % úrok z prodlení z částky 800.000,- Kč od 7. 9. 1999 do 21. 12. 1999, z částky 3000.000,- Kč od 22. 12. 1999 do 28. 2. 2000 (výrok II), co do částky 15 % úroku z prodlení z částky 250.000,- Kč od 7. 9. 1999 do 10. 4. 2000 žalobu zamítl (výrok III), co do částky 502.200,- Kč, představující jistinu, řízení zastavil (výrok IV), dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízní v částce 32.910,- Kč (výrok V) a dále uložil žalované povinnost zaplatit státu na účet Krajského soudu v Ostravě na soudním poplatku částku 3.036,- Kč (výrok VI).
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 23. srpna 2005, č.j. 2 Cmo 163/2004-68 změnil rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části, tj. ve výroku V o náhradě nákladů řízení tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14.410,- Kč (výrok I) a – další části napadené, tj. ve výroku VI rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok II).
Žalovaný podal proti usnesení odvolacího soudu (a to jen ohledně výroku I, jímž odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení) včas dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o.s. ř.“), namítaje, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a nesprávné právní posouzení věci; v dovolání pak podrobně snáší argumenty na podporu závěru o existenci uplatněných dovolacích důvodů a požaduje, aby Nejvyšší soud České republiky napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná ve vyjádření k dovolání navrhla jeho odmítnutí pro nepřípustnost.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti výrokům rozsudku odvolacího soudu, jimiž bylo rozhodnuto o nákladech řízení, nepřichází v úvahu (§236 odst. 1 o. s. ř.). Rozhodnutí o nákladech řízení má, jde-li o jeho formu, povahu usnesení, byť je začleněno do rozsudku soudu, a stává se proto formálně jeho součástí (§167 odst. 1 o. s. ř.ve spojení s §21 o. s. ř.). Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 o. s. ř. dána není, neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod R 4/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).
Přípustnost není založena ani ustanoveními §238, §238a a §239 o. s. ř., neboť napadené výroky rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam taxativně vyjmenovaných případů.
Za dané procesní situace, kdy nejsou splněny předpoklady přípustnosti dovolání upravené v §237 až §239 o. s. ř., Nejvyšší soud České republiky podle §243b odst. 5 věty první o. s. ř. ve spojení s §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání žalobkyně jako nepřípustné bez jednání odmítl, aniž se jim mohl věcně zabývat.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. Podle výsledku dovolacího řízení má žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z odměny advokáta (účelně vynaloženým nákladem byl shledán sepis vyjádření k dovolání při předmětu řízení 578.175,- Kč) ve výši 7.500,- Kč, §3 odst. 1, §10 odst. 3, §15 v návaznosti na §14 odst. 1, §16 a §18 odst. 1 vyhlášky 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální odměna za zastoupení účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif) a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75,- Kč (§13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.)]. Ve smyslu §149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalobkyni, aby náhradu nákladů řízení v celkové výši 7.575,- Kč zaplatila žalované.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně 19. října 2006
JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.
předsedkyně senátu