ECLI:CZ:NS:2006:32.ODO.587.2006.1
sp. zn. 32 Odo 587/2006
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce J. K., proti žalovanému J. E., o vydání předběžného opatření, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. Nc 38/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. března 2006 č. j. 2 Cmo 61/2006-19, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30. prosince 2005 č. j. Nc 38/2005-7 odmítl návrh žalobce na vydání předběžného opatření ve znění, jak je ve výroku usnesení soudu prvního stupně uvedeno, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Svoje rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně tím, že žalobce nesložil jistotu podle §75b odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Usnesením ze dne 14. března 2006 č. j. 2 Cmo 61/2006-19 Vrchní soud v Olomouci usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, že žalobce nesplnil svou povinnost danou mu §75b odst. 1 o. s. ř., protože nejpozději ve stejný den, kdy u soudu podal návrh na nařízení předběžného opatření, nesložil zákonem určenou jistotu. Nejednalo se přitom v dané věci o žádný z případů uvedených v §75b odst. 3 o. s. ř., stanovících výjimky z uvedené povinnosti navrhovatele předběžného opatření složit jistotu podle odstavce 1 tohoto ustanovení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, ve kterém navrhl zrušení rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně, a to pro jejich zmatečnost. Nařízení navrženého předběžného opatření považuje za nezbytné pro realizaci svých práv uplatněných v jiných soudních řízeních.
Dovolání v dané věci není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Proti usnesení odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek stanovených v §237 o. s. ř., pokud bylo odvolacím soudem rozhodováno ve věci samé. O takový případ se v této věci nejedná.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je dále přípustné podle §238 o. s. ř., musí se však jednat o usnesení odvolacího soudu, kterým odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení nebo o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí po povolení obnovy řízení. V dalších taxativně vymezených věcech (např. ve věci konkurzu a vyrovnání, ve věci výkonu rozhodnutí, apod.) je dovolání přípustné podle §238a o. s. ř. Z žádného ustanovení (a to ani z ustanovení §239 o. s. ř.) však nevyplývá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání podané proti usnesení o odmítnutí návrhu na vydání předběžného opatření. Za této situace je nepochybné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 31. května 2006
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu