ECLI:CZ:NS:2006:32.ODO.782.2005.1
sp. zn. 32 Odo 782/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobkyň a) PhDr. E. T., podnikatelky, a b) JUDr. M. K., podnikatelky, proti žalované K. s.r.o. \"v likvidaci\", o zaplacení částky 800 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 2 Cm 198/98, o dovolání obou žalobkyň proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. listopadu 2004, č.j. 1 Cmo 178/2004-227, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci ve výroku označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 9. června 2003, č.j. 2 Cm 198/98-141, jímž Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu o zaplacení částky 800 000,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení (výrok I.). Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).
Rozsudek odvolacího soudu napadly obě žalobkyně dovoláním, opírajíce jeho přípustnost o zásadní právní význam napadeného rozhodnutí podle §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) pro rozpor s hmotným právem, z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Dovolatelky snesly ze svého pohledu argumenty na podporu jimi uplatněného dovolacího důvodu a navrhly, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Jelikož řízení u soudu prvního stupně bylo dokončeno (a rozhodnutí soudů obou stupňů vydána) po 1. lednu 2001, uplatní se pro dovolací řízení - v souladu s body 1., 15. a 17., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2001.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., oprávněnými osobami (žalobkyněmi), dospěl k závěru, že projednání dovolání brání nedostatek podmínky řízení.
Podle ustanovení §103 o. s. ř. přihlíží soud kdykoli za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).
Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává (§19 o. s. ř.).
Způsobilost mít práva a povinnosti mají podle §18 odst. 1 občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“) i právnické osoby.
Podle ustanovení §19 odst. 2 obč. zák. právnické osoby vznikají dnem, ke kterému jsou zapsány do obchodního nebo do jiného zákonem určeného rejstříku, pokud nestanoví zvláštní zákon jejich vznik jinak.
Podle ustanovení §20a odst. 2 obč. zák. právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo v jiném zákonem určeném rejstříku zaniká dnem výmazu z tohoto rejstříku, pokud zvláštní zákony nestanoví jinak.
Podle ustanovení §68 odst. 1 obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“) společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.
Z obsahu spisu se podává, že řízení v projednávané věci bylo žalobou došlou Krajskému soudu v Ostravě dne 6. listopadu 1997 zahájeno proti žalované označené „K. s.r.o.“, přičemž o věci bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. června 2003, č.j. 2 Cm 198/98-141, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. listopadu 2004, č.j. 1 Cmo 178/2004-227.
Za dovolacího řízení bylo z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě – oddíl C, vložka 7877, zjištěno, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. července 2005, č.j. 22 K 28/2005-30, byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu na majetek žalované pro nedostatek jejího majetku a že žalovaná - obchodní společnost K. s.r.o. „v likvidaci“, - se vymazává ke dni 30. září 2005 z obchodního rejstříku. Jako právní důvod výmazu je v uvedené evidenci uvedeno, že výmaz společnosti byl proveden na návrh likvidátora bez předchozí likvidace při splnění zákonných předpokladů dle ustanovení §68 odst. 2 obch. zák.
Podle ustanovení §68 odst. 3 písm. g) obch. zák. se společnost zrušuje zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, přičemž ve smyslu §68 odst. 2, věty druhé, obch. zák. se likvidace společnosti rovněž nevyžaduje, zrušuje-li se společnost z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. f) nebo g) a nemá-li žádný majetek, přičemž se nepřihlíží k věcem, právům, pohledávkám nebo jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z podstaty.
Vzhledem k tomu, že žalovaná měla v době zahájení řízení (ke dni dne 6. listopadu 1997) způsobilost mít práva a povinnosti a tedy ve smyslu ustanovení §19 o. s. ř. též způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení a že tuto způsobilost ztratila až po zahájení řízení (v průběhu dovolacího řízení), je namístě postup podle ustanovení §107 o. s. ř.
Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat (§107 odst. 1, věta první, o. s. ř.).
Povahou věci se z hlediska ustanovení §107 odst. 1, věty první, o. s. ř. rozumí hmotněprávní povaha předmětu řízení a spočívá v posouzení, zda práva a povinnosti, o něž v řízení jde, přešla (mohla přejít) podle hmotného práva ze zaniklého účastníka na někoho jiného.
Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Řízení zastaví soud zejména tehdy, zemře-li manžel před pravomocným skončením řízení o rozvod, o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je nebo není, pokud zákon nedovoluje, aby se v řízení pokračovalo; bylo-li již o věci rozhodnuto, soud současně toto rozhodnutí zruší (§107 odst. 5 o. s. ř.).
Při úvaze, zda povaha věci umožňuje pokračování v řízení s procesním nástupcem žalované, bylo potřebné přihlédnout k tomu, že procesním nástupcem účastníka - právnické osoby, která po zahájení řízení ztratila způsobilost být účastníkem řízení, mohou v témže řízení být - jak vyplývá z ustanovení §107 odst. 3 o. s. ř. - jen ti, kteří vstoupili do jejich práv a povinností, popřípadě ti, kteří převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde, po zániku právnické osoby.
Za situace, kdy žalovaná výmazem z obchodního rejstříku, tj. dnem 30. září 2005 ztratila způsobilost mít práva a povinnosti a rovněž způsobilost být účastníkem řízení a kdy nemá žádného právního nástupce, který by po dni 30. září 2005 (po zániku žalované) vstoupil do jejich práv a povinností, o něž v posuzované věci jde, povaha věci neumožňuje v řízení o dovolání žalobkyň pokračovat. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), dovolací řízení pro tento neodstranitelný nedostatek podmínky řízení podle ustanovení §243c, §104 odst. 1 věty první a §107 odst. 5 věty první zastavil.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť v řízení, v němž jeden z účastníků nemá způsobilost být účastníkem řízení, je pojmově vyloučeno přiznat některému z účastníků náhradu nákladů řízení.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 24. srpna 2006
JUDr. Miroslav Gallus, v.r.
předseda senátu