ECLI:CZ:NS:2006:33.ODO.617.2006.1
sp. zn. 33 Odo 617/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a Víta Jakšiče ve věci žalobkyně S., spol. s r.o. proti žalované Ing. Z. N., o zaplacení 140.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 16 C 136/2002, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. února 2005, č. j. 53 Co 598/2004-158, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 11. listopadu 2004, č. j. 16 C 136/2002 -149, odmítl „vzájemný návrh žalované ze dne 14. 5. 2003 doručený soudu 19. 5. 2003 a doplněný podáním ze dne 15. 4. 2004 doručeným soudu 19. 4. 2004 a podáním ze dne 14. 6. 2004 doručeným soudu 15. 6. 2004“.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. února 2005, č. j. 53 Co 598/2004-158, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Přisvědčil soudu prvního stupně, že vzájemná žaloba nesplňuje náležitosti řádného podání uvedené v §79 odst. 1 o. s. ř. (zejména postrádá vylíčení skutečností rozhodných pro posouzení důvodnosti nároku a není z ní patrno, čeho se žalovaná domáhá), přičemž vady brání pokračování v řízení o této vzájemné žalobě.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž rozvádí důvody, pro které nesouhlasí s požadavkem žalobkyně a které ji vedly k uplatnění vzájemné žaloby.
Podle článku II bodu 3. zákona č. 59/2005 Sb., obsahujícího přechodná ustanovení k novele občanského soudního řádu provedené tímto zákonem, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na datum vydání rozhodnutí odvolacího soudu bylo v řízení o dovolání postupováno podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. března 2005 (dále opět jen „o. s. ř.“).
Dovolání bylo podáno včas k tomu legitimovaným subjektem (žalovanou), avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy. Podle §241 odst. 4 o. s. ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo §21a anebo §21b, která má právnické vzdělání. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit; bez jejího splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
Protože z dovolání žalované ani z obsahu spisu nevyplývalo, že by byla v dovolacím řízení zastoupena advokátem, případně že by měla právnické vzdělání, soud prvního stupně ji usnesením ze dne 10. května 2005, č. j. 16C136/2002-168, vyzval, aby si pro podání dovolání zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala ve lhůtě třiceti dnů od doručení tohoto usnesení řádné dovolání; současně ji poučil, že pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, tj. nebude-li soudu předložena plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, dovolací řízení bude zastaveno. Na tuto výzvu, která jí byla doručena 10. 5. 2005, žalovaná reagovala žádostí o přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů s tím, že její současná finanční situace není příznivá, neboť je evidována na úřadu práce, nepobírá žádnou podporu a jako samoživitelka pečuje o nezletilé dítě. Usnesením ze dne 30. září 2005, č. j. 16 C 136/2002-192, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5 tak, že žalované se nepřiznává osvobození od soudních poplatků a že zástupce z řad advokátů se jí neustanovuje. Odvolání žalované proti tomuto usnesení bylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 3. listopadu 2005, č. j. 16 C 136/2002-198, odmítnuto pro opožděnost; toto usnesení nabylo právní moci 23. 11. 2005. Usnesením téhož soudu ze dne 28. listopadu 2005, č. j. 16 C 136/2002-199, byla žalovaná opětovně vyzvána ke splnění podmínky tzv. povinného zastoupení v nově určené lhůtě do 15 dnů od doručení výzvy; tato výzva jí byla doručena 9. 12. 2005. Do doby předložení spisu dovolacímu soudu nebyla podmínka zastoupení dovolatelky advokátem splněna.
Podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje, a případů odmítnutí dovolání uvedených v §241b odst. 2 větě za středníkem o. s. ř. – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§241 odst. 1 o. s. ř.). Protože v posuzovaném případě ke zhojení tohoto nedostatku přes řádné výzvy soudu nedošlo, dovolací soud řízení o dovolání podle §104 odst. 2 a §241b odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. května 2006
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á , v. r.
předsedkyně senátu