ECLI:CZ:NS:2006:33.ODO.681.2006.1
sp. zn. 33 Odo 681/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a Víta Jakšiče ve věci žalobce J. H., proti žalovanému V. S., o zaplacení 149.257,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 11 C 260/2001, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. srpna 2005, č. j. 26 Co 232/2005-102, 26 Co 233/2005, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se po žalovaném a po K. P., spol. s r. o. se sídlem v P., domáhal zaplacení částky 209.257,- Kč s příslušenstvím, jíž vyčíslil škodu, která mu vznikla v důsledku nekvalitních stavebních a obkladačských prací prováděných žalovaným na domě v P.
Usnesením ze dne 22. března 2004, č. j. 11 C 260/2001- 61, Okresní soud Praha - východ zastavil po zpětvzetí žaloby řízení proti K.P., spol. s r. o. se sídlem v P. a rozhodl o nákladech řízení mezi těmito účastníky. Rozsudkem ze dne 14. července 2004, č. j. 11 C 260/2001-72, ve spojení s usnesením ze dne 4. října 2004, č. j. 11 C 260/2001-76, pak – po částečném zpětvzetí žaloby – zamítl žalobu o zaplacení částky 149.257,- Kč s 10 % úrokem z prodlení od 29. 10. 2001 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 31. srpna 2005, č. j. 26 Co 232/2005-102, 26 Co 233/2005, rozsudek soudu prvního stupně ve spojení s doplňujícím usnesením změnil ve výroku o nákladech řízení a v dalším jej potvrdil. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje ze zásadního právního významu napadeného rozhodnutí. Nesouhlasí především se závěrem, že jeho práva z odpovědnosti za vady zanikla, neboť nebyla uplatněna v záruční lhůtě. Je přesvědčen, že v posuzovaném případě „nešlo o opravu a úpravu díla, nýbrž o řádnou stavební zakázku na zhotovení díla“, a popisuje jak neodborně byla zakázka provedena, jaké vykazovala vady a jaké bylo jednání zhotovitele. Navrhl, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Podle článku II bodu 3. zákona č. 59/2005 Sb., obsahujícího přechodná ustanovení k novele občanského soudního řádu provedené tímto zákonem, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají podle dosavadních právních předpisů. Napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo sice vydáno po 1. dubnu 2005, nicméně z jeho odůvodnění vyplývá, že odvolací soud odvolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 59/2005 Sb., neboť rozhodnutí soudu prvního stupně bylo vydáno přede dnem její účinnosti. Proto i v řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu bude postupováno podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. března 2005 (dále opět jen „o. s. ř.“).
Dovolání bylo podáno včas k tomu legitimovaným subjektem (žalovaným), avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy. Podle §241 odst. 4 o. s. ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo §21a anebo §21b, která má právnické vzdělání. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit; bez jejího splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
Protože z dovolání žalobce ani z obsahu spisu nevyplývalo, že by byl v dovolacím řízení zastoupen advokátem, případně že by měl právnické vzdělání, soud prvního stupně jej usnesením ze dne 16. 1. 2006, č. j. 11 C 260/2001-125, vyzval, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto usnesení řádné dovolání; současně jej poučil, že pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, tj. nebude-li soudu předložena plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, dovolací řízení bude zastaveno. Na tuto výzvu, která mu byla doručena 19. 1. 2006, žalobce reagoval žádostí o prodloužení stanovené lhůty o deset dní. Usnesením ze dne 9. 3. 2006, č. j. 11 C 260/2001, byl dovolatel opětovně (nadbytečně) vyzván ke splnění podmínky tzv. povinného zastoupení v nově určené lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy; tato výzva mu byla doručena 16. 3. 2006. V reakci na tuto výzvu dovolatel soudu sdělil, že na advokáta „nemá finanční prostředky a bezplatně ho nesehnal ani u advokátní komory“ a že je „nucen žalobu vzít zpět“.
Podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje, a výjimek uvedených v §241b odst. 2, věty za středníkem o. s. ř. – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§241 odst. 1 o. s. ř.). Protože v posuzovaném případě ke zhojení tohoto nedostatku přes řádné výzvy soudu nedošlo, dovolací soud řízení o dovolání podle §104 odst. 2 a §241b odst. 2 o. s. ř. zastavil.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a 146 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalobce sice z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, žalovanému však v souvislosti s tímto řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 23. května 2006
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á, v. r.
předsedkyně senátu