ECLI:CZ:NS:2006:33.ODO.707.2006.1
sp. zn. 33 Odo 707/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Víta Jakšiče a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce J. D., proti žalované M. D., o zaplacení částky 42.564,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 5 C 61/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. ledna 2006, č. j. 20 Co 531/2005-104, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 12. ledna 2006, č. j. 20 Co 531/2005-104, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Náchodě (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 14. července 2005, č. j. 5 C 61/2004-70, jímž bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku 42.564,- Kč s 3,5% úrokem od 16. 12. 2002 do zaplacení a rozhodnuto o nákladech řízení. Současně bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání žalované, jímž je napaden rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu, by mohlo být – pokud jde o výrok ve věci samé – přípustné jen podle §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), jelikož napadeným rozsudkem byl potvrzen prvý rozsudek, který soud prvního stupně v této věci vydal, a přípustnost podle §237 odst. 1 písm. b) OSŘ proto nepřipadá v úvahu. Žalovaná však v dovolání vznesla výlučně námitky skutkového charakteru. Vyslovila totiž nesouhlas se závěrem odvolacího soudu, že od žalobce převzala jím provedené stavební dílo, že se účastníci dohodli na jeho ceně a že neuplatnila v zákonné lhůtě práva z odpovědnosti za vady, zpochybnila zjištění, že dílo používá, a zopakovala námitku, že prohlášení o uznání dluhu podepsala pod nátlakem. Podle obsahu dovolání jde tedy o uplatnění dovolacího důvodu uvedeného v §241a odst. 3 OSŘ, jehož použití však, jak je zřejmé z výslovného znění tohoto ustanovení, není v případě dovolání přípustného podle §237 odst. 1 písm. c) OSŘ možné. Dovolání pak není přípustné ani proti výroku o nákladech řízení (srov. blíže usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 4/2003).
Dovolání žalované tedy směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští. Proto je Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací podle §243b odst. 5 věty prvé a §218 písm. c) OSŘ odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobci, který by podle §243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 OSŘ měl právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 31. května 2006
Vít Jakšič,v.r.
předseda senátu