ECLI:CZ:NS:2006:4.TDO.279.2006.1
sp. zn. 4 Tdo 279/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 20. dubna 2006 o dovoláních obviněných M. D. a J. M., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 10. 2005, sp. zn. 3 To 66/2005, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných M. D. a J. M. o d m í t a j í .
Odůvodnění:
Obvinění M. D. a J. M. byli rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 10. 2004, sp. zn. 48 T 58/2002, uznáni vinnými trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1, odst. 4 tr. zák. Za to jim byl uložen podle §148 odst. 4 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání 5 let a 6 měsíců. Podle §39a odst. 3 tr.zák. byli pro výkon trestu zařazeni do věznice s dozorem. Dále byl podle §53 odst. 1 a §54 odst. 1 tr. zák. oběma obviněným uložen peněžitý trest ve výši 1.300.000,- Kč. Podle §54 odst. 3 tr. zák. byl každému z obviněných pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, uložen náhradní trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců.
Proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem podali obvinění M. D. a J. M. v zákonné lhůtě odvolání. Podaná odvolání projednal Vrchní soud v Praze a rozhodl usnesením ze dne 25. 10. 2005, sp. zn. 3 To 66/2005, tak, že se odvolání obviněných M. D. a J. M. podle §256 tr. ř. zamítají.
Z obsahu trestního spisu vyplývá, že usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 10. 2005, sp. zn. 3 To 66/2005, bylo obviněnému M. D. doručeno dne 7. 12. 2005, jeho obhájci JUDr. J. M. dne 7. 12. 2005, obviněnému J. M. bylo doručeno dne 8. 12. 2005 a jeho obhájci JUDr. N. T. dne 7. 12. 2005.
Proti uvedenému rozhodnutí Vrchního soudu v Praze podali obvinění M. D. a J. M. prostřednictvím obhájců dovolání ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Každý z nich napadl jeho se týkající výrok o zamítnutí odvolání, a to s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Obvinění ve svých dovoláních uvedli, že první rozsudek krajského soudu byl v této trestní věci odvolacím soudem zrušen, věc byla vrácena do přípravného řízení a bylo uloženo doplnit v dovolání konkretizované důkazy. V dané trestní věci byla posléze podána nová obžaloba a obvinění byli odsouzeni rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 10. 2004, sp. zn. 48 T 58/2002, přestože z důkazů požadovaných vrchním soudem byl proveden pouze jediný, a to výslech svědka J. Oba obvinění dále zpochybnili správnost závěrů znaleckého posudku a vznesli námitky proti formulaci odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně i rozhodnutí soudu odvolacího. Podstatou dalších námitek obou obviněných byly výhrady proti tomu, jak soudy hodnotily provedené důkazy. Obvinění se dovoláním domáhali toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení, přičemž oba obvinění navrhli, aby Nejvyšší soud přikázal Vrchnímu soudu v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání uvedl, že není zřejmé, v čem má spočívat nesprávnost právního posouzení skutku, resp. jiného hmotněprávního posouzení (§265b odst. 1 písm. g) tr. ř.), neboť se v dovolání neobjevuje ani jediná úvaha z oblasti hmotného práva trestního a nenamítá se v něm žádné konkrétní porušení hmotněprávní normy. Argumentace uvedená v dovolání se podle něj týká výlučně aplikace procesních norem, konkrétně pouze nerespektování ustanovení §264 tr. ř., avšak taková vada nemůže naplnit dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Navrhl proto, aby bylo dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiných, než zákonem stanovených dovolacích důvodů.
Nejvyšší soud v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. shledal, že obvinění podali dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotněprávní. Protože zpochybnění správnosti skutkových zjištění do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle §265b tr. ř. zahrnout nelze, je dovolací soud skutkovými zjištěními soudu prvního, resp. druhého stupně vázán a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Předmětem právního posouzení je tedy skutek, tak jak ho zjistil soud. Dovolací soud tedy musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda právní posouzení skutku je v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.
V mezích dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, ale není možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu ani proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování apod. Z uvedeného vyplývá, že v dovolání lze vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu, který zjistil soud, avšak nelze vytýkat skutkové vady s cílem dosáhnout změny ve skutkových zjištěních soudu. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je co do důvodů koncipován tak, že nepřipouští, aby jeho cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí.
V posuzovaném případě ani jeden z obviněných neuplatnil námitky v tom směru, že by skutkový stav, který zjistil Krajský soud v Ústí nad Labem a z kterého vycházel v napadeném usnesení i Vrchní soud v Praze, nenaplňoval zákonné znaky trestného činu, kterým byli obvinění uznáni vinnými. Pouze takto pojaté námitky by korespondovaly se zákonným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obvinění učinili obsahem svých dovolání námitky, které jsou mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a které nelze pod tento dovolací důvod podřadit. Jde o námitky skutkové povahy.
Obvinění M. D. a J. M. však uplatnili ještě další dovolací důvod, a to podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Jeho naplnění je možné ve dvou alternativách. Podle první z nich je tento dovolací důvod dán tehdy, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Jde o dovolací důvod procesní, který má zabránit porušení práva na přístup strany k druhé instanci, a to zejména ve formě odmítnutí nebo zamítnutí opravného prostředku bez věcného přezkoumání napadeného rozhodnutí. Odvolání obviněných M. D. a J. M. však byla v souladu se zákonem a v řádně provedeném odvolacím řízení podle §254 tr. ř. věcně přezkoumána a za dodržení všech zákonných podmínek odvolací soud podle §256 tr. ř. rozhodl o zamítnutí odvolání, protože ho neshledal důvodným. Procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí odvolacího soudu tedy splněny byly, neboť nedošlo k omezení obviněného v přístupu k odvolacímu soudu, a tudíž nemohlo dojít ani k naplnění zmíněného dovolacího důvodu.
Podle druhé alternativy je dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. naplněn, pokud v řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, byl dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V této souvislosti lze považovat za další uplatněný důvod ten, který je obsažen v již zmíněném ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a k jehož naplnění se Nejvyšší soud podrobně vyjádřil výše.
Nejvyšší soud tudíž dospěl k závěru, že obvinění M. D. a J. M. sice na jedné straně deklarovali zákonné dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř., avšak na druhé straně uplatnili námitky, které obsahově tyto dovolací důvody nenaplňují. Nejvyšší soud proto dovolání obviněných podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jejich podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek uvedených v §265i odst. 3 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. dubna 2006
Předseda senátu:
JUDr. J. P.