ECLI:CZ:NS:2006:4.TZ.164.2006.1
sp. zn. 4 Tz 164/2006
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 19. prosince 2006 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného J. F., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 3 To 1020/2004, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §271 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 3 To 1020/2004, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř., a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. v neprospěch obviněného J. F.
Napadené usnesení se zrušuje v části, jíž byla zamítnuta stížnost obviněného do způsobu výkonu trestu odnětí svobody.
Zrušuje se také usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 10. 2004, sp. zn. 4 T 71/2000, ve výroku, jímž byl obviněný J. F. zařazen podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na obě citovaná usnesení v rozsahu jejich zrušení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Obviněný J. F. se pro výkon trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, který mu byl uložen pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 5. 2000, sp. zn. 4 T 71/2000, zařazuje podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. do věznice s dozorem.
Odůvodnění:
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl usnesením ze dne 26. 10. 2004, sp. zn. 4 T 71/2000, že podle §60 odst. 1 tr. zák. obviněný J. F. vykoná původně podmíněně uložený trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců z trestního příkazu Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 5. 2000, sp. zn. 4 T 71/2000. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný pro účely výkonu trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Proti tomuto usnesení podal v zákonné lhůtě stížnost obviněný J. F., a Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 3 To 1020/2004, ji podle §148 odst. písm. c) tr. ř. zamítl jako nedůvodnou.
Proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 3 To 1020/2004, podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. F. Namítá v ní, že napadeným usnesením byl v neprospěch tohoto obviněného porušen zákon v ustanoveních §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a §39a odst. 2 písm. b), c) tr. zák.
Podle názoru stěžovatele k porušení zákona v neprospěch obviněného došlo ve výroku o zařazení obviněného do věznice s ostrahou. Soudy obou stupňů totiž nezkoumaly, zda u obviněného nejsou splněny podmínky pro jeho zařazení do věznice s dozorem ve smyslu ustanovení §39a odst. 2 písm. b) tr. zák.
Závěrem svého mimořádného opravného prostředku ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §268 odst. 1 tr. ř. (správně mělo být citováno ustanovení §268 odst. 2 tr. ř.) vyslovil, že napadeným usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 3 To 1020/2004, jakož i v řízení jemu předcházejícím, byl porušen zákon v namítaném rozsahu, aby podle §269 odst. 1 tr. ř. (správně mělo být uvedeno ustanovení §269 odst. 2 tr. ř.) napadené usnesení zrušil, a zrušil i usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 10. 2004, sp. zn. 4 T 71/2000, a to ve výroku o zařazení obviněného pro účely výkonu trestu do věznice s ostrahou, včetně dalších rozhodnutí, na toto usnesení obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř., tj., aby ve věci sám rozhodl.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) přezkoumal podle ustanovení §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků napadeného rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutím předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen.
Trestním příkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 5. 2000, sp. zn. 4 T 71/2000, byl obviněný J. F. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 9. 2. 1999 kolem 14.30 hodin v P., v areálu obchodního domu O. v Č. B., v půjčovně firmy K. – K. R. se sídlem tamtéž, s úmyslem vylákat na této firmě elektrické nářadí a jeho prodejem získat pro sebe finanční prostředky, uzavřel pod smyšlenou záminkou, že je pověřen zapůjčit nářadí pro svého zaměstnavatele firmu A. se sídlem Ú., okr. Č. B., na dobu jednoho dne nájemní smlouvou o pronájmu 1 ks elektrické okružní pily zn. Bosch typ GKS 66 CE včetně pilového kotouče v hodnotě nejméně 8.100,- Kč, a nájemní smlouvy o pronájmu 1 ks elektrické přímočaré pily zn. Bosch typ GTS 100 CE včetně 1 ks náhradního pilového listu v hodnotě nejméně 6.200,- Kč, na které složil finanční zálohu ve výši celkem 800,- Kč, nářadí pak bezprostředně po převzetí prodal nezjištěné osobě a peníze použil pro vlastní potřebu, čímž způsobil majiteli firmy K.– K. R., poškozenému R. K., škodu nejméně ve výši celkem 13.500,- Kč.
Za to mu byl v sazbě §250 odst. 2 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. uložen trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců. Podle §58 odst. 1 písm. a) a §59 odst. 1 tr. zák. byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř let. Podle §59 odst. 2 tr. zák. byla obviněnému uložena povinnost, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení nahradil škodu, kterou tímto trestným činem způsobil. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené firmě K. – K. R., prodejna nářadí, P., Č. B., částku 13.500,- Kč. Poškozená firma byla podle §229 odst. 1 tr. ř. se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
Citovaný trestní příkaz nabyl právní moci dne 5. 7. 2000, a zkušební doba podmíněného odsouzení započala tímto dnem. Trvání zkušební doby bylo v souladu s ustanovením §59 odst. 1 tr. ř. vyznačeno do 5. 7. 2004.
Jak bylo zjištěno, obviněný ve zkušební době nevedl řádný život a dopustil se další trestné činnosti, konkrétně trestného činu zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 2 tr. zák., který spáchal soustavným úmyslným neplacením vyživovací povinnosti na nezletilé děti v době od května 2000 do 16. 7. 2001, za což byl trestním příkazem Okresního soudu v Prachaticích ze dne 15. 10. 2001, sp. zn. 4 T 362/2001, podle §213 odst. 2 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců, přičemž pro výkon tohoto trestu byl zařazen podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. do věznice s dozorem. Existence tohoto odsouzení vedla Okresní soud v Českých Budějovicích k závěru, že se obviněný ve zkušební době neosvědčil a usnesením ze dne 26. 10. 2004, sp. zn. 4 T 71/2000, rozhodl, že obviněný původně podmíněně odložený trest odnětí svobody vykoná.
Podle ustanovení §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. soud zpravidla zařadí do věznice s dozorem pachatele, kterému byl uložen trest za trestný čin spáchaný z nedbalosti, a který již byl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin, nebo pachatele, kterému byl uložen trest za úmyslný trestný čin ve výměře nepřevyšující dva roky a který dosud nebyl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin.
Podle ustanovení §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. soud zpravidla zařadí do věznice s ostrahou pachatele, kterému byl trest uložen za úmyslný trestný čin a nejsou zároveň splněny podmínky pro umístění do věznice s dozorem nebo se zvýšenou ostrahou, a pachatele, který byl odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti a nebyl zařazen do výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dohledem nebo s dozorem.
Věznice s dozorem je určena tedy pro výkon trestu takového pachatele, jemuž byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody za úmyslný trestný čin ve výměře nepřevyšující dva roky a který dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin. Pro splnění podmínky ustanovení §39a odst. 2 písm. b) tr. zák., že se jedná o pachatele, který dosud nebyl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin, je rozhodující, že pachatel nevykonal ani zčásti trest odnětí svobody za úmyslný trestný čin před spácháním činu, pro který je nyní trestán.
Obviněný J. F. spáchal trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. dne 9. 2. 1999. Z opisu z rejstříku trestů, který je ve spise založen na č. l. 94 vyplývá, že před tím, než se obviněný dopustil posuzovaného trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. byl obviněný Okresním soudem v Českých Budějovicích dne 5. 8. 1998, sp. zn. 3 T 66/98, odsouzen pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1, 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody na jeden rok, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu, která skončila dne 12. 3. 2001, a k témuž datu okresní soud podle §60 odst. 1 tr. zák. vyslovil, že se obviněný ve lhůtě podmíněného odsouzení osvědčil. Obviněný tak v době předcházející odsouzení pro trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. nevykonával ve věznici, a to ani z části, trest odnětí svobody pro úmyslný trestný čin.
Z uvedeného tedy vyplývá, že obviněný měl být zařazen do věznice s dozorem podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák., neboť byly splněny všechny zákonné podmínky v tomto ustanovení uvedené, když obviněný byl odsouzen za úmyslný trestný čin, byl mu uložen trest odnětí svobody ve výměře nepřevyšující dva roky a obviněný dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin. Zařazení do věznice s ostrahou podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák., nebylo v souladu se zákonem, neboť případy, kdy soud zařadí pachatele do výkonu trestu odnětí svobody podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. jsou vymezeny negativně, je tomu tak vždy, když nepřipadá v úvahu zařazení do věznice s dozorem nebo se zvýšenou ostrahou.
Krajský soud v Českých Budějovicích, který rozhodoval o stížnosti obviněného J. F. proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 10. 2004, sp. zn. 4 T 71/2000, neshledal podmínky pro vyhovění této stížnosti a jako nedůvodnou ji podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl. Předpokladem takového rozhodnutí je přitom splnění přezkumné povinnosti uvedené v ustanovení §147 odst. 1 tr. ř. Rozhodnutím o zamítnutí stížnosti se plně potvrzuje správnost všech výroků napadeného usnesení a postupu řízení, které mu předcházelo. Stížnost není důvodná, pokud všechny výroky napadeného usnesení byly shledány bez vad a vadami netrpěl ani procesní postup předcházející napadenému usnesení.
Nejvyšší soud konstatuje, že Krajský soud v Českých Budějovicích nepostupoval plně v intencích citovaného zákonného ustanovení §147 odst,. 1 tr. ř., neprověřil dostatečným způsobem správnost všech výroků napadeného usnesení a řízení napadenému usnesení předcházející, a jeho výrok, jímž podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl stížnost obviněného jako nedůvodnou, tak nemá oporu v zákoně.
Vzhledem k výše uvedené argumentaci poté Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 3 To 1020/2004, byl porušen zákon v ustanoveních §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř., v řízení, které mu předcházelo, také v ustanovení §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. v neprospěch obviněného J. F.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil v části, jíž byla zamítnuta stížnost obviněného ve vztahu k výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody, zrušil také usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 10. 2004, sp. zn. 4 T 71/2000, ve výroku, jímž byl obviněný pro výkon trestu zařazen podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou, jakož i všechna další rozhodnutí na obě citovaná usnesení v rozsahu zrušení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Nejvyšší soud shledal procesní podmínky pro aplikaci ustanovení §271 odst. 1 tr. ř. a sám rozhodl ve věci tak, že podle ustanovení §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. obviněného pro výkon trestu, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 5. 2000, sp. zn. 4 T 71/2000, zařadil do věznice s dozorem.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. prosince 2006
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á