ECLI:CZ:NS:2006:4.TZ.212.2005.1
sp. zn. 4 Tz 212/2005
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 21. února 2006 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. J. U. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného D. V., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Liberci ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. 6 T 106/2005, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Liberci ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. 6 T 106/2005, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §171 odst. 1 písm. c)tr. zák. a §314e odst. 1 tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného D. V.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Liberci se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 1 T 81/2002, byl obviněný D. V. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 30. 4. 2002, za což byl podle §171 odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody na 4 měsíce. Podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků. Dále byl obviněnému D. V. uložen podle §49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 3 roků. Rozsudek nabyl právní moci dne 24. 4. 2003, když státní zástupce i obviněný se vzdali práva odvolání.
Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 25. 5. 2004, sp. zn. 2 T 549/99, byl obviněný D. V. uznán vinným pokračujícími trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) tr. zák. a poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., kterých se dopustil jednáním v době ode dne 27. 10. 1997 do dne 20. 12. 1997, za což byl podle §247 odst. 2 tr. zák. za užití §35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let. Podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let. Současně byl podle §35 odst. 2 tr. zák. zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 1 T 81/2002, jakož i všechna rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Rozsudek nabyl právní moci dne 24. 7. 2004.
Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 3. 12. 2004, sp. zn. 5 T 29/2002, byl obviněný D. V. uznán vinným trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) tr. zák., porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, odst. 2 tr. zák. a podílnictví podle §251 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterých se dopustil jednáním v době ode dne 18. 4. 2000 do dne 23. 3. 2001, za což byl podle §238 odst. 2 tr. zák. za užití §35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let. Podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let. Současně byl podle §35 odst. 2 tr. zák. zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 25. 5. 2004, sp. zn. 2 T 549/99, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému D. V. uložena povinnost zaplatit poškozené Č. p., a. s., F., L., škodu ve výši 11.422,- Kč. Rozsudek nabyl právní moci dne 28. 12. 2004.
Trestním příkazem Okresního soudu v Liberci ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. 6 T 106/2005, byl obviněný D. V. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 7. 5. 2005 kolem 22.30 hod. na t.. 1. m. v L. řídil osobní motorové vozidlo zn. VW Golf RZ, přesto, že rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 1 T 81/2002, mu byl uložen trest zákazu řízení motorových vozidel v délce 3 let s účinností od 24. 4. 2003. Za výše uvedené jednání mu byl uložen podle §171 odst. 1 tr. zák. za použití §45 odst. 1 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Dále byl obviněnému D. V. uložen podle §49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 5 let. Trestní příkaz byl obviněnému D. V. doručen dne 1. 10. 2005 a právní moci nabyl dne 11. 10. 2005.
Proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Liberci ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. 6 T 106/2005, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného D. V. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §3 odst. 1, §171 odst. 2 tr. zák. a v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v řízení předcházejícím.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že Okresní soud v Liberci před vydáním napadeného trestního příkazu nezjistil, že rozsudek citovaný ve výrokové části tohoto trestního příkazu byl v rámci ukládání souhrnného trestu zrušen ve výroku o uloženém trestu rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 25. 5. 2004, sp. zn. 2 T 549/99 a za všechny sbíhající se trestné činy byl uložen pouze trest odnětí svobody v trvání 2 roků s odkladem na zkušební dobu 4 roků. Trest zákazu řízení motorových vozidel však již uložen nebyl. Pokud tedy byl obviněný odsouzen pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., nedošlo k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu, neboť obviněný nevykonával dne 7. 5. 2005 činnost, která mu byla zakázána. V této době totiž trest zákazu řízení motorových vozidel z rozsudku ve věci Okresního soudu v Liberci, sp. zn. 1 T 81/2002, neexistoval.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Okresního soudu v Liberci ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. 6 T 106/2005, byl porušen zákon v neprospěch obviněného D. V. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz a dále postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. se trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí dopustí ten, kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu tím, že vykonává činnost, která mu byla zakázána.
Z obsahu trestního spisu Okresního soudu v Liberci vedeného pod sp. zn. 6 T 106/2005 Nejvyšší soud zjistil, že výše uvedený soud trestním příkazem ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. 6 T 106/2005, uznal obviněného D. V. vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 7. 5. 2005 kolem 22.30 hod. na t.. 1. m. v L. řídil osobní motorové vozidlo zn. VW Golf přesto, že rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 1 T 81/2002, mu byl uložen trest zákazu řízení motorových vozidel v délce 3 let s účinností od 24. 4. 2003.
Ze spisu téhož okresního soudu vedeného pod sp. zn. 2 T 549/99 dále vyplývá, že rozsudkem ze dne 25. 5. 2004, sp. zn. 2 T 549/99, byl obviněný D. V. uznán vinným pokračujícími trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) tr. zák. a poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., kterých se dopustil jednáním v době ode dne 27. 10. 1997 do dne 20. 12. 1997, za což byl podle §247 odst. 2 tr. zák. za užití §35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let a výkon tohoto trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let. Současně byl podle §35 odst. 2 tr. zák. zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 1 T 81/2002, jakož i všechna rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Účinky tohoto výroku nastaly právní mocí rozsudku, jímž byl uložen souhrnný trest, tj. dne 24. 7. 2004. Z uvedeného vyplývá, že obviněnému D. V. byl uložen pouze souhrnný trest odnětí svobody, trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel již obviněnému uložen nebyl. Vzhledem k tomu, že v rámci rozhodování o souhrnném trestu byl zrušen celý výrok o trestu (tedy i trest zákazu činnosti) uložený dřívějším rozsudkem, lze dovodit, že předcházející rozsudek ohledně tohoto trestu pozbyl platnosti.
Je zřejmé, že vzhledem k neexistenci trestu zákazu činnosti z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 1 T 81/2002, obviněný D. V. svým jednáním ze dne 7. 5. 2005 nenaplnil znaky skutkové podstaty trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., proto nebylo možné posoudit jednání obviněného podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí. Za této situace, kdy nastala okolnost uvedená v §172 odst. 1 tr. ř., měl Okresní soud v Liberci rozhodnout o zastavení trestního stíhání podle §172 odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť tento skutek není trestným činem a není důvod k postoupení věci.
Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 6 T 106/2005 dále vyplývá, že Okresní soud v Liberci, ač měl k dispozici opis rejstříku trestů ze dne 8. 5. 2005, který je založen na č. l. 11-12 předmětného trestního spisu, a dále také výpis vylustrovaných věcí (č. l. 17), nezjistil, že rozsudek citovaný ve výrokové části napadeného trestního příkazu byl v rámci ukládání souhrnného trestu zrušen ve výroku o uloženém trestu rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 25. 5. 2004, sp. zn. 2 T 549/99 a za všechny sbíhající se trestné činy byl uložen pouze trest odnětí svobody v trvání 2 roků s odkladem na zkušební dobu 4 roků, v důsledku čehož neshromáždil všechny údaje potřebné pro rozhodnutí ve věci. Okresní soud v Liberci tak nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným trestním příkazem porušen zákon i v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného D. V.
Nejvyšší soud proto rozhodl tím způsobem, že podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Liberci ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. 6 T 106/2005, byl porušen zákon v ustanoveních §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a §314e odst. 1 tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného D. V. Na základě tohoto výroku pak podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz v celém rozsahu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Liberci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, tedy aby postupoval podle §172 odst. 1 písm. b) tr. ř. a trestní stíhání obviněného D. V. zastavil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. února 2006
Předseda senátu:
JUDr. J. P.