ECLI:CZ:NS:2006:4.TZ.214.2005.1
sp. zn. 4 Tz 214/2005
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 14. února 2006 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného A. V., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. 9 T 135/2004, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. 9 T 135/2004, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného A. V.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se těž všechna další rozhodnutí, na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Ostravě se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. 9 T 135/2004, byl obviněný A. V. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 4. 4. 2004 kolem 11.20 hodin v O. – Z. na ul. V. v OD K. odcizil z regálu 39 ks čokolád v celkové hodnotě 1.042,70 Kč, uschoval je do tašky a bez zaplacení prošel pokladnou, kde byl zadržen pracovníkem ostrahy, čímž způsobil společnosti K. ČR, v. o. s., P. V., P., škodu v uvedené výši,
přičemž byl trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 22. 10. 2003, sp. zn. 92 T 140/2003, doručeným obviněnému dne 3. 12. 2003, který nabyl právní moci dne 12. 12. 2003, odsouzen pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák., spáchaný formou spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu do 12. 12. 2004.
Za to byl obviněnému v sazbě §247 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř., za použití §35 odst. 2 tr. zák., §45 odst. 1, odst. 2, §45a odst. 1 tr. zák. uložen souhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Současně byl podle ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 6 T 34/2004, doručeného obviněnému dne 12. 4. 2004, který nabyl právní moci dne 21. 4. 2004, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Tento trestní příkaz nabyl právní moci dne 11. 3. 2005.
Proti citovanému trestnímu příkazu podal podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného A. V. Namítá v ní, že zákon byl v neprospěch tohoto obviněného porušen v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák., a v řízení, které mu předcházelo, také v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř.
V písemném odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku poukázal ministr spravedlnosti na existenci trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 5. 2004, sp. zn. 6 T 48/2004, jímž byl obviněnému pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Dne 2. 3. 2005, kdy byl obviněnému doručen trestní příkaz Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 9 T 135/2004, neměl obviněný z předchozího trestu obecně prospěšných prací z rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 6 T 48/2004, dosud nic vykonáno. Obviněný měl tedy těmito dvěma trestními příkazy uloženy tresty obecně prospěšných prací v celkové výměře 800 hodin. Stěžovatel dále upozornil na další trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, který byl obviněnému uložen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 7, sp. zn. 39 T 40/2004, přičemž ve věci byl státním zástupcem podán u tohoto soudu návrh na obnovu řízení.
Samosoudkyně Okresního soudu v Ostravě nepostupovala důsledně v intencích §2 odst. 5 tr. ř., když její povinností bylo zjistit spolehlivě skutkový stav, a to i ve vztahu k okolnostem, které mají význam z hlediska stanovení adekvátního druhu trestu a jeho výměry. Této povinnosti však nedostála, když se spokojila s údaji v opisu rejstříku trestů ze dne 6. 8. 2004, v důsledku čehož nezjistila existenci předchozího pravomocného trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 6 T 48/2004.
Závěrem svého mimořádného opravného prostředku ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. 9 T 135/2004, byl porušen zákon v neprospěch obviněného A. V. v namítaném rozsahu, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. tento trestní příkaz zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na tento trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen. K vadám výroků, které nebyly stížností pro porušení zákona napadeny, Nejvyšší soud přihlížel jen pokud by mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž byla podána stížnost pro porušení zákona.
Podle ustanovení §2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Podle ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Podle ustanovení §12 odst. 11 tr. ř. pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán, i po sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek.
Podle ustanovení §12 odst. 12 tr. ř. se skutkem podle tohoto zákona rozumí též dílčí útok pokračujícího trestného činu, není-li výslovně stanoveno jinak.
Podle ustanovení §36 tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou tímto zákonem pro tento druh trestu.
Podle ustanovení §37a tr. zák. odsuzuje-li soud pachatele za dílčí útok u pokračování v trestném činu (§89 odst. 3), za jehož ostatní útoky již byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci, zruší v rozsudku dřívějším výrok o vině o pokračujícím trestném činu a trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a znovu při vázanosti skutkovými zjištěními v zrušeném rozsudku rozhodne o vině pokračujícím trestným činem, včetně nového dílčího útoku, popřípadě trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, o společném trestu za pokračující trestný čin, který nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším, a případně i o navazujících výrocích, které mají ve výroku o vině svůj podklad. Je-li ukládán trest za více trestných činů, ustanovení §35 až 37 tu platí obdobně.
Podle ustanovení §45a odst. 1 tr. zák. trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 400 hodin.
Podle ustanovení §89 odst. 3 tr. zák. se pokračováním v trestném činu rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku.
Nejvyšší soud konstatuje, že uvedenými zákonnými ustanoveními se Okresní soud v Ostravě při svém rozhodování důsledně neřídil.
Z obsahu přezkoumávaného trestního spisu Okresního soudu v Ostravě Nejvyšší soud zjistil, že dne 26. 8. 2004 byla státním zástupcem Okresního státního zastupitelství v Ostravě podána u Okresního soudu v Ostravě obžaloba na obviněného A. V., o které rozhodl tento soud trestním příkazem ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. 9 T 135/2004, jímž byl obviněný uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. Za to byl obviněnému uložen souhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 6 T 34/2004. Okresní soud v Ostravě však pochybil, pokud do svých úvah o trestu nepojal existenci trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 28. 4. 2004, sp. zn. 39 T 40/2004, jímž byl obviněnému pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin a podle §57a odst. 1 tr. zák. trest zákazu pobytu na území hl. města Prahy na dobu dvou let a trestní příkaz Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 5. 2004, sp. zn. 6 T 48/2004, jímž byl obviněnému také pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Jak vyplývá ze zprávy Probační a mediační služby ČR, středisko Olomouc ze dne 28. 5. 2005, trest obecně prospěšných prací, který mu byl uložen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 28. 4. 2004, sp. zn. 39 T 40/2004, nebyl dosud nařízen. Trest obecně prospěšných prací, jenž byl obviněnému uložen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 6 T 48/2004, obviněný dosud nevykonal. Samosoudkyně Okresního soudu v Ostravě v době, kdy rozhodovala v trestní věci, jež je napadena stížností pro porušení zákona, tuto skutečnost nemohla zjistit z opisu rejstříku trestů, který je ve spise založen, neboť tento opis z rejstříku trestů je ze dne 6. 8. 2004 a nejsou v něm tedy uvedena všechna relevantní odsouzení obviněného.
Nezohlednění předešlých odsouzení obviněného pak vedlo k porušení zákona tím, že obviněnému byly uloženy tresty obecně prospěšných prací v celkové výměře 1000 hodin, přestože ustanovení §45a odst. 1 tr. zák. připouští maximální výměru tohoto druhu trestu 400 hodin. Zároveň byl porušen zákon také v ustanovení §36 tr. zák., které upravuje povinnost soudu zohlednit výši stejného druhu trestu, který byl uložen jiným rozsudkem a nebyl dosud vykonán, a výši nově ukládaného trestu tak, aby jejich celkový součet nepřesáhl nejvyšší možnou výměru pro takovýto druh trestu.
Vzhledem k uvedeným pochybením porušila samosoudkyně Okresního soudu v Ostravě také ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., neboť nezjistila spolehlivě skutkový stav, pod kterýžto pojem je nutno zahrnout i objasnění okolností, které mají vzhledem k osobě pachatele význam z hlediska stanovení adekvátního druhu trestu a jeho výměry.
Stížnost pro porušení zákona byla důvodně podána podle ustanovení §266 odst. 1, 2 tr. ř., neboť uložený trest v posuzované trestní věci je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost. Tento nepoměr je nutno konstatovat v případě každého trestu, který je uložen nad horní hranicí trestní sazby.
Kromě nedostatku, na který ministr spravedlnosti upozornil ve stížnosti pro porušení zákona, Nejvyšší soud zjistil další pochybení, kterých se dopustil Okresní soud v Ostravě, k nimž musel Nejvyšší soud přihlédnout vzhledem k ustanovení §267 odst. 3 věta druhá, neboť se jedná o vady výroků, které nebyly stížností pro porušení zákona napadeny, ale mají vliv na správnost výroků, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána.
Nejvyšší soud se zabýval jednáním obviněného ze dne 1. 2. 2004, pro které byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 6 T 34/2004, jednáním ze dne 4. 4. 2004, pro které byl obviněný uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. 9 T 135/2004 a jednáním ze dne 11. 4. 2004, pro které byl uznán vinným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 28. 4. 2007, sp. zn. 39 T 40/2004, jichž se dopustil, aniž mu bylo mezitím pro kterékoliv z nich sděleno obvinění, případně byl obviněnému doručen návrh na potrestání do vlastních rukou, pokud bylo proti obviněnému vedeno zjednodušené řízení. (V zjednodušeném řízení nastávají účinky spojené s doručením usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného obviněnému, tedy přerušení linie pokračování v trestném činu, doručením návrhu na potrestání soudem obviněnému do vlastních rukou.)
Pro jednání ze dne 1. 2. 2004, bylo obviněnému sděleno obvinění až doručením návrhu na potrestání dne 12. 4. 2004, pro jednání ze dne 4. 4. 2004 mu bylo sděleno obvinění dne 4. 8. 2004, kdy obviněný převzal usnesení o zahájení trestního stíhání, pro jednání ze dne 11. 4. 2004 mu bylo sděleno obvinění také dne 4. 8. 2004, a to doručením návrhu na potrestání. Tato zjištění jsou významná vzhledem k ustanovení §12 odst. 11 tr. ř.
Trestním příkazem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 25. 2. 2004, sp. zn.6 T 34/2004, byl obviněný A. V. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustil tím, že kolem 8:00 hodin dne 1. 2. 2004 ve F. – M., na ul. S., v objektu supermarketu B., ke škodě tohoto supermarketu odcizil z regálu s vystaveným drogistickým zbožím 7 ks laku na barevné vlasy zn. Wellaflex á 109,90 Kč, v celkové hodnotě 769,30 Kč, tyto uschoval do batohu a prošel bez zaplacení pokladnou, vzápětí však byl zadržen vedoucím prodejny a odcizené zboží vydal. Tento trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 12. 4. 2004 a právní moci nabyl dne 21. 4. 2004.
Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 28. 4. 2004, sp. zn. 39 T 40/2004, byl obviněný A. V. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 11. 4. 2004 kolem 17.30 hodin v P., L. n., v supermarketu D., vložil do své igelitové tašky osm kusů čokolády Studentská pečeť hořká 200g v celkové ceně 319,20 Kč a šest kusů čokolády Studentská pečeť 200 g v celkové ceně 227,40 Kč, se zbožím v celkové ceně 546,60 Kč prošel bez zaplacení pokladnami, kde byl zadržen pracovníkem ostrahy prodejny. Tento trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 4. 8. 2004 a právní moci nabyl téhož dne.
Pro tato jednání bylo společné, že spočívalo v odcizení různých věcí z prodejen (drogistické zboží, potraviny), provedené podobným způsobem (bez zaplacení prošel pokladnou), shodovalo se také v předmětu útoku, přičemž obviněný byl k těmto jednáním veden jednotným záměrem získat cizí spotřební zboží. Jednání obviněného ve všech třech uvedených případech mělo stejnou skutkovou podstatu trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. Je tak zřejmé, že u jednání ze dne 1. 2. 2004, 4. 4. 2004 a 11. 4. 2004 se jedná o jednotlivé dílčí útoky pokračujícího trestného činu krádeže a nikoliv samostatné trestné činy, jak měl zato nejen Okresní soudu v Ostravě, ale i ministr spravedlnosti. Obviněnému tak měl být za uvedený pokračující trestný čin rozsudkem Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 9 T 135/2004, uložen společný trest podle §37a tr. zák. za současného zrušení výroku o vině pokud jde o jednání obviněného ze dne 1. 2. 2004 a celého výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 6 T 34/2004, a výroku o vině obviněného ze dne 11. 4. 2004 a též celého výroku o trestu z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 28. 4. 2004, sp. zn. 39 T 40/2004.
Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. 9 T 135/2004, a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanovení §36, §45a odst. 1 tr. zák. a §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného A. V. Podle §269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, současně zrušil všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla pokladu. Poté podle §270 odst. 1 tr. ř. věc přikázal Okresnímu soudu v Ostravě, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
V novém řízení Okresní soud v Ostravě doplní dokazování spisem Okresního soudu ve Frýdku – Místku, sp. zn. 6 T 34/2004, spisy Obvodního soudu pro Prahu 7, sp. zn. 39 T 40/2004, a Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 6 T 48/2004, novým opisem rejstříku trestů obviněného a jakož i zprávou Probační a mediační služby ČR, středisko Olomouc, zda a případně v jakém rozsahu obviněný některý z uložených trestů obecně prospěšných prací vykonal, a teprve poté vyhodnotí tyto nové důkazy společně s důkazy, které jsou již součástí trestního spisu, a nově rozhodne o vině a trestu obviněného v intencích tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ve svých úvahách bude významně limitován ustanovením §273 tr. ř., podle kterého v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného, pokud Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (zákaz reformationis in peius).
Podle §270 odst. 4 tr. ř. je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. února 2006
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á