ECLI:CZ:NS:2006:4.TZ.89.2006.1
sp. zn. 4 Tz 89/2006
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 2. srpna 2006 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a doc. JUDr. Pavla Šámala, PhD. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněných J. H., P. H., a M. K., proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Sokolově ze dne 20. 2. 2003, sp. zn. 19 T 10/2003, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 20. 2. 2003, sp. zn. 19 T 10/2003, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 a §314e odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněných J. H., P. H. a M. K.
Napadený trestní příkaz se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Sokolově se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 20. 2. 2003, sp. zn. 19 T 10/2003, byli obvinění J. H., P. H. a M. K. uznáni vinnými trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustili tím, že dne 18. 8. 2002 ve večerních hodinách v restauraci U. v K., okr. S., po předchozím požívání alkoholických nápojů všemi zúčastněnými a slovní roztržce, kdy došlo ke vzájemným slovní napadením a urážkám, J. a P. H. napadli údery pěstí do obličeje poškozeného M. D., po pádu na zem byl oběma útočníky vytažen před restauraci, kde se k obviněným H. přidal M. K., který si na poškozeného sedl a taktéž jej několikrát udeřil do obličejové části, poškozený D. tak utrpěl hematom víčka pravého oka, zhmožděninu pravé tváře, zlomeninu přední stěny čelistní dutiny, kdy toto zranění si vyžádalo pracovní neschopnost od 19. 8. do 31. 8. 2002. Za to byl obviněným J. H. a M. K. každému jednotlivě v sazbě §221 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti měsíců. Podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. byl oběma obviněným výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu osmnácti měsíců. Obviněnému P. H. byl v sazbě §221 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců. Podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu dvou a půl roku.
Trestní příkaz nabyl právní moci u obviněného J. H. dne 7. 3. 2003, u obviněného P. H. dne 11. 3. 2003, u obviněného M. K. dne 6. 5. 2003.
Proti tomuto trestnímu příkazu podal ministr spravedlnosti České republiky podle §266 odst. 1, odst. 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněných J. H., P. H. a M. K. Podle jeho názoru byl napadeným rozhodnutím porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 1, odst. 5, §158 odst. 5 a §314e odst. 1 tr. ř. v neprospěch těchto obviněných.
Ministr spravedlnosti ve svém mimořádném opravném prostředku vytkl Okresnímu soudu v Sokolově, že nesprávně ve věci rozhodl trestním příkazem, když vycházel pouze ze záznamů o vysvětlení v úvahu přicházejících svědků, včetně poškozeného M. D., podaných policejnímu orgánu podle §158 odst. 5 tr. ř. Soud pochybil tím, že nenařídil hlavní líčení, protože žádná z osob, které podaly vysvětlení a v něm označily obviněné jako pachatele, nebyla v přípravném řízení vyslechnuta procesně použitelným způsobem v postavení svědka, přičemž obvinění se k trestné činnosti nedoznali a jejich vina nevyplývá ani z jiných, v přípravném řízení pořízených podkladů.
Závěrem mimořádného opravného prostředku ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem Okresního sodu v Sokolově ze dne 20. 2. 2003, sp. zn. 19 T 10/2003, byl porušen zákon v neprospěch obviněných J. H., P. H. a M. K. v namítaném rozsahu, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené rozhodnutí zrušil, včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle §270 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky (dále je Nejvyšší soud) přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Podle ustanovení §2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Podle ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Podle ustanovení §314e odst. 1 tr. ř. samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení.
Základní podmínkou pro vydání trestního příkazu je podle §314e odst. 1 tr. ř. spolehlivé prokázání skutkového stavu opatřenými důkazy. Samosoudce musí hodnotit předložené důkazy spolu s podanou obžalobou v tom směru, zda jimi je prokázán skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, v rozsahu nezbytném pro vydání trestního příkazu. Samosoudce je omezen ve svých úvahách tím, že důkazy nebyly před soudem provedeny při zachování základních zásad trestního řízení, a proto musí zvláště pečlivě zvažovat, zda opatřené důkazy skutečně spolehlivě prokazují skutkový stav a zda bez projednání věci v hlavním líčení může vydat trestní příkaz, jenž má povahu a účinky odsuzujícího rozsudku. Jestliže nedojde v tomto smyslu k pozitivnímu závěru o vině obviněného, trestní příkaz vydat nesmí, i když by jinak byly dány ostatní formální podmínky, a pokud neučiní některé z rozhodnutí uvedených v §314c odst. 1 tr. ř., je povinen projednat věc v hlavním líčení.
Podle ustanovení §158 odst. 5 tr. ř. o obsahu vysvětlení, která nemají povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, se sepíše úřední záznam. Úřední záznam slouží státnímu zástupci a obviněnému ke zvážení návrhu, aby osoba, která takové vysvětlení podala, byla vyslechnuta jako svědek, a soudu k úvaze, zda takový důkaz provede. Nestanoví-li tento zákon jinak, úřední záznam nelze v řízení před soudem použít jako důkaz. Je-li ten, kdo podal vysvětlení, později vyslýchán jako svědek nebo jako obviněný, nemůže mu být záznam přečten, nebo jinak konstatován jeho obsah.
Úřední záznam o podaném vysvětlení slouží v řízení před soudem jen k úvahám o provedení výslechu svědka, jedná se pouze o zdroj důkazu, podnět k tomu, aby byl určitý důkaz proveden. Uvedený záznam nelze před soudem použít jako důkaz, což mimo jiné znamená, že jej nelze v hlavním líčení jako listinný důkaz přečíst. K obsahu úředního záznamu nelze v řízení před soudem jakýmkoliv způsobem přihlížet při provádění dokazování ani při rozhodování ve věci, pokud trestní řád nestanoví jinak. Trestní řád připouští přečtení úředního záznamu o vysvětlení osoby se souhlasem stran pouze ve zjednodušeném řízení podle §314b odst. 1, odst. 2 tr. ř., které navazuje na zkrácené přípravné řízení konané podle §179a a násl. tr. ř.
Z přezkoumávaného trestního spisu je zřejmé, že státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Sokolově podal dne 24. 1. 2003 obžalobu na obviněné J. H., P. H. a M. K. pro trestnou činnost kvalifikovanou jako trestné činy ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák.a výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. ř. V uvedené obžalobě státní zástupce navrhl konání hlavního líčení, v němž by jako svědkové byli slyšeni M. D., M. Ď. a L. P.
Samosoudce Okresního soudu v Sokolově nekonal ve věci hlavní líčení, a dne 20. 2. 2003 vydal trestní příkaz sp. zn. 19 T 10/2003, jímž byli obvinění J. H., P. H a M. K. uznáni těmito trestnými činy vinnými a všem uložil tresty odnětí svobody s podmíněným odkladem jejich výkonu.
Trestní spis Okresního soudu v Sokolově sp. zn. 19 T 10/2003, obsahuje protokoly o výslechu všech tří obviněných, které byly konány dne 11. 11. 2002. Obviněný J. H. popřel, že by fyzicky napadl poškozeného D., což také vyloučil obviněný P. H. Obviněný M. K. vypověděl, že naopak byl sám poškozeným D. napaden, on sám ho pouze vytlačil na chodbu restaurace. Trestní spis dále obsahuje pouze úřední záznamy o podaném vysvětlení podle §158 odst. 5 tr. ř., která podali poškozený M. D., a osoby přítomné v restauraci – P. D., M. Ď., L. P., J. Š., M. A. a J. Ch. Nelze přehlédnout, že popis inkriminované události je každou z těchto osob popsán odlišně, také samotný poškozený ve třech po sobě podaných vysvětleních událost vždy popisoval jinak, včetně způsobu napadení a označení osob útočníků.
Je nepochybné, že při hodnocení důkazů vycházel samosoudce Okresního soudu v Sokolově z obsahu úředních záznamů o podání vysvětlení podle §158 odst. 5 tr. ř., přestože k takovémuto záznamu nelze v řízením před soudem jakýmkoliv způsobem přihlížet, a že o ně opřel svá skutková tvrzení.
Ke zjištění skutkového stavu v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí bylo nutné vyslechnout M. D., M. Ď. a L. P., J. Š., M. A. a J. Ch. v hlavním líčení v procesním postavení svědků, jak to ostatně u prvých tří jmenovaných bylo státním zástupcem navrhováno v podané obžalobě.
Podle názoru Nejvyššího soudu tedy není a ani v původním řízení nebylo možné dospět k závěru, že skutkový stav uvedený ve výroku napadeného trestního příkazu byl ve smyslu §314e odst. 1 tr. ř. spolehlivě prokázán opatřenými důkazy. Tím, že samosoudce Okresního soudu v Sokolově po podání obžaloby vydal v rozporu s ustanovením §314e odst. 1 tr. ř. ve věci trestní příkaz, porušil zákon v neprospěch obviněných J. H., P. H. a M. K. především v tomto zákonném ustanovení, ale také v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., která obecně upravují povinnost orgánů činných v trestním řízení řádně a v souladu se zákonem zjišťovat skutkový stav věci a hodnotit provedené důkazy.
Nejvyšší soud vzhledem k argumentaci výše uvedené podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 20. 2. 2003, sp. zn. 19 T 10/2003, byl porušen zákon v neprospěch obviněných J. H., P. H. a M. K. v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. a §314e odst. 1 tr. ř. Podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil, včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Mimo jiné jde také výslovně o usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 21. 6. 2005, které nabylo právní moci téhož dne, jímž bylo rozhodnuto o tom, že obviněný P. H. původně podmíněně odložený trest odnětí svobody vykoná a byl pro jeho výkon podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Věc byla podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázána Okresnímu soudu v Sokolově, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Povinností samosoudce Okresního soudu v Sokolově bude nařídit ve věci hlavní líčení podle §314d odst. 1 tr. ř., a provést dokazování při respektování základních zásad trestního řízení, zejména zásady ústnosti a bezprostřednosti, na jehož základě zjistí skutkový stav věci, o němž nebudou důvodné pochybnosti v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí, a následně bude moci ve věci rozhodnout.
Samosoudce Okresního soudu v Sokolově bude při svém rozhodování omezen ustanovením §273 tr. ř., které zakazuje, aby novým rozhodnutím došlo ke zhoršení postavení obviněných, neboť stížnost pro porušení zákona byla podána v jejich prospěch a Nejvyšší soud vyslovil porušení zákona v jejich neprospěch (zákaz reformationis in peius).
Orgán, jemuž byla věc přikázána, je vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud a je povinen provést ty procení úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil (§270 odst. 4 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. srpna 2006
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše Novotná