ECLI:CZ:NS:2006:4.TZ.91.2006.1
sp. zn. 4 Tz 91/2006
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 19. července 2006 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. D. N. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P. G., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 4. 2004, sp. zn. 6 To 177/2004, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 4. 2004, sp. zn. 6 To 177/2004, a v řízení předcházejícím, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §2 odst. 13, §36 odst. 1 písm. a) a §263 odst. 3, odst. 4 tr. ř. v neprospěch obviněného P. G.
Napadené usnesení se z r u š u j e.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Krajskému soudu v Ostravě se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále, pobočka v Krnově, ze dne 23. 2. 2004, sp. zn. 18 T 171/2003, byl obviněný P. G. uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 2 tr. zák., kterého se dopustil tím, že v době od 1. 11. 2001 do 3. 6. 2003 v K. ani jinde ničím nepřispěl na výživu své nezletilé dcery L. G., ač mu tato povinnost vyplývala ze zákona o rodině, a podle rozsudku Okresního soudu v Bruntále, pobočka v Krnově, ze dne 18. 11. 1997, sp. zn. 5 P 1168/95, Sv 239/97, byl tak povinen činit měsíčně částkou ve výši 700,- Kč k rukám matky dítěte P. P. a dluží tak 13.000,- Kč, když přede dnem hlavního líčení zaplatil jednorázově 1.000,- Kč, přičemž o nezletilou ani jinak nepečoval a nejevil o ni zájem, v měsíci prosinci 2001 byl sankčně vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání u Úřadu práce v B., se kterým dále nespolupracoval, a poté, co v dubnu 2002 nastoupil do zaměstnání, vyživovací povinnost zde nenahlásil a nežádal o provádění srážek z příjmů pro výživné. Za výše uvedené jednání mu byl uložen podle §213 odst. 2 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání 14 měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr.zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále, pobočka v Krnově, ze dne 23. 2. 2004, sp. zn. 18 T 171/2003, podal obviněný P. G. v zákonné lhůtě odvolání. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 27. 4. 2004, sp. zn. 6 To 177/2004, výše uvedené odvolání podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné. V odůvodnění usnesení Krajský soud v Ostravě uvedl, že soud prvního stupně provedl při hlavním líčení dokazování v potřebném rozsahu a v souladu s ustanovením §2 odst. 5 tr. ř. zjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí a že podle §2 odst. 6 tr. ř. byly provedené důkazy hodnoceny po uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Dále uvedl, že odvolací námitky tak, jak jsou prezentovány podaným odvoláním jsou zcela irelevantní pro posouzení trestní odpovědnosti obviněného.
Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 4. 2004, sp. zn. 6 To 177/2004, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. G. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §36 odst. 1 písm. a), §263 odst. 3, odst. 4 tr. ř. a dále v řízení předcházejícím v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že obviněný P. G. se nezúčastnil veřejného zasedání odvolacího soudu konaného dne 27. 4. 2004 proto, že byl dne 2. 4. 2004 dodán do výkonu trestu odnětí svobody v trestní věci Okresního soudu v Karlových Varech, sp. zn. 2 T 19/1999. Trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 19. 3. 1999, sp. zn. 2 T 19/1999, byl obviněnému uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin, který byl následně přeměněn na trest odnětí svobody v trvání 125 dnů. Obviněný P. G. neinformoval Krajský soud v Ostravě o nástupu výkonu trestu odnětí svobody a odvolací soud tuto informaci od začátku veřejného zasedání o odvolání zjevně nezískal ani z jiného zdroje. Skutečnost, že je obviněný P. G. ve výkonu trestu odnětí svobody v jiné trestní věci, se soudy dozvěděly až z přípisu vedoucí správního oddělení Věznice Heřmanice ze dne 14. 6. 2004, která tímto reagovala na zaslané nařízení výkonu trestu odnětí svobody ze dne 28. 5. 2004. Veřejné zasedání o odvolání tedy proběhlo bez přítomnosti obviněného P. G., který se v té době nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody a který výslovně neprohlásil, že se účasti na veřejném zasedání vzdává. Veřejné zasedání o odvolání se navíc konalo, aniž by měl obviněný P. G. obhájce, přestože od okamžiku nástupu obviněného do výkonu trestu odnětí svobody nastal zákonný důvod nutné obhajoby.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 4. 2004, sp. zn. 6 To 177/2004, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. G. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení, včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a poté aby bylo postupováno podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Z obsahu trestního spisu vedeného Okresním soudem v Bruntále, pobočka v Krnově, pod sp. zn. 18 T 171/2003 Nejvyšší soud zjistil, že proti rozsudku soudu prvního stupně si podal obviněný P. G. odvolání, které bylo okresnímu soudu doručeno dne 23. 3. 2004. Následně byl spis s předkládací zprávou na č. l. 133 spisu předložen Krajskému soudu v Ostravě k rozhodnutí o odvolání. Předsedkyně senátu odvolacího soudu nařídila veřejné zasedání na den 27. 4. 2004. Ze spisového materiálu dále vyplynulo, že předvolání k veřejnému zasedání bylo obviněnému doručeno dne 29. 3. 2004. V protokolu o veřejném zasedání ze dne 27. 4. 2004 je pak u obviněného konstatováno, že se k veřejnému zasedání nedostavil s tím, že doručení bylo vykázáno řádně a včas. Následně bylo vyhlášeno usnesení o tom, že bude jednáno v nepřítomnosti obviněného. Rozsudek odvolacího soudu byl obviněnému doručen až dne 19. 11. 2004. Na č. l. 144 spisu se nachází přípis vedoucí správního oddělení věznice Heřmanice ze dne 14. 6. 2004, z něhož vyplývá, že obviněný P. G. byl dne 2. 4. 2004 předveden do výkonu trestu odnětí svobody v jiné trestní věci. Tuto skutečnost pak dokládá i ve spise založený úřední záznam ze dne 29. 6. 2004, ve kterém je mimo výše citovaného uvedeno, že obviněný P. G. je t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 2 T 19/1999 (č. l. 148).
Veřejné zasedání lze konat v nepřítomnosti obžalovaného zásadně za předpokladu, že k němu byl včas předvolán nebo o něm včas vyrozuměn, a to obdobně jako státní zástupce nebo obhájce. V případě, že obžalovaný je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, musí být při veřejném zasedání odvolacího soudu zásadně osobně přítomen. Výjimkou je situace, když výslovně prohlásí, že se své účasti na něm vzdává. Může tak učinit písemně, ústně do protokolu nebo i jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o jeho vůli. V takovém případě však musí být přítomen jeho obhájce, neboť jde o důvod nutné obhajoby (§36 odst. 1 písm. a) tr. ř.).
Dle ustanovení §36 odst. 1 písm. a) tr. ř. musí mít obviněný obhájce už v přípravném řízení je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu.
V ustanovení §263 odst. 3 tr. ř. je uvedeno, že při veřejném zasedání konaném o odvolání musí obžalovaný mít obhájce ve všech případech, kdy ho musí mít při hlavním líčení.
Podle ustanovení §263 odst. 4 tr. ř. v nepřítomnosti obžalovaného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, lze veřejné zasedání odvolacího soudu konat jen tehdy, jestliže obžalovaný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává.
V daném případě bylo z obsahu trestního spisu vedeného Okresním soudem v Bruntále, pobočka v Krnově, pod sp. zn. 18 T 171/2003 zjištěno, že obviněný P. G. byl již od 2. 4. 2004 ve výkonu trestu odnětí svobody, proto zde byly splněny podmínky pro nutnou obhajobu podle §36 odst. 1 písm. a) tr. ř. Bylo proto nutné obviněného vyzvat, aby si zvolil ve smyslu ustanovení §38 odst. 1 tr. ř. obhájce a současně se jej dotázat, zda se chce veřejného zasedání zúčastnit, či zda se této účasti vzdává (§263 odst. 4 tr. ř.). Pokud by si obviněný obhájce nezvolil v určené lhůtě, bylo třeba mu na dobu, po kterou by trvaly důvody nutné obhajoby, obhájce neprodleně ustanovit (§263 odst. 3 tr. ř.). Poté, co by si obviněný zvolil obhájce, popř. by mu byl ustanoven, bylo nezbytné doručit vyrozumění o konání veřejného zasedání také tomuto obhájci. Pokud veřejné zasedání proběhlo bez přítomnosti obviněného a obviněný v něm neměl svého obhájce, ačkoliv ho mít měl, nebyly splněny procesní podmínky pro konání veřejného zasedání. Jestliže krajský soud za této situace přesto veřejné zasedání o odvolání obviněného konal a ve věci meritorně rozhodl, došlo v konečném důsledku k porušení práva obviněného na obhajobu (§2 odst. 13 tr. ř.), což má za následek vadnost vydaného rozhodnutí odvolacího soudu. Z výše uvedeného vyplývá, že v případě projednávané trestní věci tedy nebylo možné věcně rozhodnout o odvolání obviněného P. G.
Vzhledem k uvedeným zjištěním Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 4. 2004, sp. zn. 6 To 177/2004 a v řízení předcházejícím, byl porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 13, §36 odst. 1 písm. a) a §263 odst. 3, odst. 4 tr. ř. v neprospěch obviněného P. G. Poté podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Poté podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného P. G., neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.). Podle §270 odst. 4 tr. ř. je krajský soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. července 2006
Předseda senátu:
JUDr. J. P.