ECLI:CZ:NS:2006:6.TDO.1012.2006.1
sp. zn. 6 Tdo 1012/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 24. srpna 2006 o dovolání obviněného J. N., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 1. 2006, č. j. 5 To 730/2005-88, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 24 T 146/2004, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 25. 10. 2005, č. j. 24 T 146/2004-78, byl obviněný J. N. uznán vinným trestním činem pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1, 2 tr. zák. a podle §242 odst. 2 tr. zák. mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání dvaceti čtyři měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu pěti let.
Proti shora citovanému rozsudku podal státní zástupce odvolání v neprospěch obviněného, a to proti výroku o trestu.
Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 19. 1. 2006, č. j. 5 To 730/2005-88, podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek ve výroku o trestu zrušil a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnému podle §242 odst. 2 tr. zák. uložil trest odnětí svobody v trvání dvou let, když podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. obviněného zařadil pro výkon tohoto trestu do věznice s dozorem. Tento rozsudek obviněný napadl dovoláním.
Dovolání obviněný opřel o dovolací důvod vymezený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Má za to, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání podal jak do výroku o vině, tak proti výroku o trestu. S výrokem o vině nesouhlasí. Tvrdí, že skutku se nedopustil. Označil skutečnosti, které jeho syn L. P. poprvé sdělil psycholožce Mgr. B. za nepravdivé. Podle jeho názoru ani znalecký posudek znalkyně PhDr. I. W. neprokázal, že by se vůči synovi choval a jednal tak, jak ve výroku o vině uvedeno. Domnívá se, že jeho vina nebyla na základě opatřených důkazů bez jakýchkoliv pochybností prokázána. Je přesvědčen, že bez povšimnutí zůstala především výpověď svědkyně V. P., když i pochybnosti ohledně znaleckého posudku mohly být podle obviněného odstraněny vypracováním dalšího posudku (novým znalcem nebo ústavem). Namítl dále, že aniž by odvolací soud doplnil dokazování, uložil mu výrazně vyšší a tvrdý trest, tedy trest odnětí svobody nepodmíněný (byť na spodní hranici trestní sazby). Takto uložený trest obviněný pokládá za nepřiměřeně přísný. Podle obviněného by účel trestu podle §23 tr. zák. splňoval i trest podmíněný. Byl-li mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, domnívá se, že s ohledem na závěry soudu prvního stupně a vzhledem k jeho osobě (dlouhodobá nemoc s levou dolní končetinou, která vyústila dne 28. 3. 2006 v amputaci levé dolní končetiny pod kolenem), by postačovalo jeho zařazení do věznice s dohledem ve smyslu §39a odst. 3 tr. zák. S ohledem na tyto skutečnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zrušil napadené rozsudky Okresního soudu v Děčíně a Krajského soudu v Ústí nad Labem a přikázal Okresnímu soudu v Děčíně, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání obviněného v úvodu svého vyjádření konstatoval, že argumentace obviněného nenaplňuje jím zvolený důvod dovolání, ale ani žádný další ze zákonem definovaných dovolacích důvodů, protože obviněný pochybení nespatřuje v aplikaci trestního práva hmotného, nýbrž ve vadách procesní či skutkové povahy. Obviněný totiž v tomto směru odkazuje na neúplné dokazování, nesprávné hodnocení důkazů a vadné skutkové závěry. Jak státní zástupce uvedl, v celém dovolání se neobjevuje jediná výtka, která by brojila proti nesprávné aplikaci norem trestního práva hmotného (když užití norem jiného právního odvětí v dané věci nepřipadalo v úvahu). Tato skutečnost sama o sobě by musela vést k odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Dovolání však podle státního zástupce trpí zásadnější vadou. Obviněný nepodal odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně a státní zástupce podal řádný opravný prostředek v neprospěch obviněného pouze proti výroku o trestu. V tomto rozsahu také věc projednal Krajský soud v Ústí nad Labem. Výrok o vině přezkoumán nebyl, proto nemůže být rozhodnutí odvolacího soudu napadáno dovoláním prostřednictvím dovolacího důvodu, který se (v podmínkách této trestní věci) výlučně týká výroku o vině. I když dovolatel napadá i výrok o trestu, nečiní tak ze speciálního dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Dodal, že ani uplatněním tohoto dovolacího důvodu by předmětné meritorní rozhodnutí nemohlo být úspěšně napadeno. Za této situace státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného J. N. podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda podané dovolání má všechny obsahové a formální náležitosti, zda bylo podáno včas, oprávněnou osobou a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí, či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného J. N. není přípustné.
Jestliže odvolání bylo podáno toliko proti výroku o trestu soudu prvního stupně a odvolací soud podle §254 odst. 1 tr. ř. přezkoumával zákonnost a odůvodněnost pouze tohoto oddělitelného výroku rozsudku, jakož i správnost postupu řízení, které mu předcházelo (aniž byl přitom povinen přezkoumat jiné výroky postupem podle §254 odst. 2, 3 tr. ř.), může dovolatel napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu jen v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud oprávněn přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Směřuje-li přesto dovolání proti výroku, který odvolací soud nepřezkoumával podle §254 odst. 1 tr. ř. a neměl povinnost jej přezkoumat ani podle §254 odst. 2, 3 tr. ř., musí být takové dovolání odmítnuto jako nepřípustné podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. (srov. č. 202004 Sb. rozh. tr.).
Ze spisu Okresního soudu v Děčíně sp. zn. 24 T 146/2004 je zřejmé, že obviněný J. N. proti rozsudku tohoto soudu ze dne 25. 10. 2005, č. j. 24 T 146/2004-78, nepodal odvolání. Naproti tomu v neprospěch obviněného podal do citovaného rozsudku odvolání státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Děčíně, a to do výroku o trestu. Tímto opravným prostředkem státního zástupce byla omezena přezkumná povinnost odvolacího soudu. Podle §254 odst. 1 tr. ř. byl tedy odvolací soud oprávněn přezkoumat toliko napadený výrok o trestu. V dané věci proto nepřicházelo v úvahu přezkoumávat výrok o vině.
Dovolává-li se obviněný v podaném dovolání přezkumu výroku o vině s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., není dovolání proti tomuto výroku přípustné. Je zřejmé, že v dané věci mohl obviněný uplatnit námitky směřující toliko do výroku o trestu. Pokud obviněný namítl, že uložený trest je nepřiměřený a není adekvátní všem podmínkám stanoveným pro ukládání trestu, je třeba uvést, že výrok o trestu není možné napadat z toho důvodu, že trest není přiměřený hlediskům stanoveným v §31 odst. 1 tr. zák. nebo účelu trestu podle §23 odst. 1 tr. zák. Dovolání proti výroku o trestu lze opřít jedině o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tj. byl-li mu uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Obviněný tento dovolací důvod neuplatnil, ale i kdyby tak učinil, podle §242 odst. 2 tr. zák. mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou let, jde tedy o trest uložený v rámci zákonné trestní sazby na dvě léta až deset let, tudíž i pokud by byl v dovolání uplatněn důvod vymezený v §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., bylo by nutno dovolání odmítnout, a to podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Z výše uvedených důvodů se Nejvyšší soud nemohl zabývat ani námitkou týkající se zařazení obviněného do věznice s dohledem.
Se zřetelem ke shora uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, aniž by musel věc meritorně přezkoumávat podle §265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. o odmítnutí dovolání rozhodl v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění, odkazuje v tomto směru na znění §265i odst. 2 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 24. srpna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann