ECLI:CZ:NS:2006:6.TDO.652.2006.1
sp. zn. 6 Tdo 652/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. května 2006 o dovolání, které podal Z. C., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 11. 2005, sp. zn. 5 To 531/2005, jako soudu druhého stupně v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 15 T 694/2001, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 23. 9. 2005, sp. zn. 15 T 694/2001, byl podle §60 odst. 1 tr. zák. za použití §330 odst. 1 tr. ř. nařízen výkon podmíněně odloženého trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku uloženého obviněnému Z. C. trestním příkazem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 11. 3. 2002, č. j. 15 T 694/2001-216, který nabyl právní moci dne 18. 5. 2002. Podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. za použití §60 odst. 4 tr. zák. byl obviněný Z. C. zařazen pro výkon tohoto trestu do věznice s dozorem.
O stížnosti, kterou proti tomuto usnesení podal obviněný Z. C., rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně usnesením ze dne 9. 11. 2005, sp. zn. 5 To 531/2005, tak, že ji podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl.
Citované rozhodnutí Krajského soudu v Brně (i usnesení Okresního soudu v Hodoníně) napadl obviněný Z. C. dovoláním podaným prostřednictvím své obhájkyně, v němž uplatnil důvody dovolání uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř.
Podstatou argumentace předmětného podání je tvrzení dovolatele, že shora uvedenými rozhodnutími byla porušena zásada „ne bis in idem“. Podle jeho názoru totiž výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně sp. zn. 2 T 79/2004 zahrnuje i jeho jednání, za něž byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 11. 3. 2002, sp. zn. 15 T 694/2001, a tím, že byl nařízen výkon podmíněně odloženého trestu odnětí svobody uloženého tímto trestním příkazem, byl dvakrát potrestán za jednu věc. Došlo tak k porušení jeho ústavních práv.
Z těchto důvodů dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) napadená rozhodnutí Okresního soudu v Hodoníně a Krajského soudu v Brně zrušil a uložil Okresnímu soudu v Hodoníně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v posuzované věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení §265a tr. ř.
Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V odst. 2 ust. §265a tr. ř. pak zákonodárce vymezil, co se rozumí rozhodnutím ve věci samé. Tímto rozhodnutím je:
a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,
b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,
c) usnesení o zastavení trestního stíhání,
d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu,
e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,
f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,
g) usnesení o schválení narovnání, nebo
h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g).
Jelikož jde o taxativní výčet rozhodnutí, která je možno považovat za rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je přípustné dovolání, nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé pro účely dovolání žádné jiné (další) rozhodnutí, které do uvedeného okruhu nepatří. Proto rozhodnutím ve věci samé, proti němuž je přípustné dovolání, není usnesení soudu prvního stupně, kterým byl nařízen výkon podmíněně odloženého trestu odnětí svobody, ani usnesení soudu druhého stupně, jímž byla zamítnuta stížnost obviněného směřující proti tomuto rozhodnutí.
Dovolání jako další mimořádný opravný prostředek bylo zavedeno do českého trestního řádu novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. s účinností od 1. ledna 2002. Jelikož bylo koncipováno jako specifický mimořádný opravný prostředek, který umožňuje průlom do právní moci rozhodnutí, byla současně striktně omezena přípustnost jeho podání pouze a jen na ta rozhodnutí ve věci samé, která byla citována shora. Usnesení, jimiž bylo soudy obou stupňů rozhodnuto ve věci obviněného Z. C. výše popsaným způsobem, mezi nimi nejsou uvedena.
Za tohoto stavu Nejvyšší soud shledal, že ve věci obviněného Z. C. nebyly splněny podmínky, jež by zakládaly přípustnost podaného dovolání podle ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 tr. ř. Proto v neveřejném zasedání (§265r odst. 1 písm. a/ tr. ř.) rozhodl, že se toto dovolání podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítá, neboť není přípustné, aniž by se zabýval přezkoumáním věci po meritorní stránce.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 31. května 2006
Předsedasenátu:
JUDr. Vladimír Veselý