ECLI:CZ:NS:2006:7.TDO.105.2006.1
sp. zn. 7 Tdo 105/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 15. února 2006 v neveřejném zasedání v Brně o dovolání obviněného V. E., které podal proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 8. 2005, sp. zn. 10 To 295/2005, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 10 T 26/2005, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný V. E. podal prostřednictvím svého obhájce dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 8. 2005, sp. zn. 10 To 295/2005, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 16. 5. 2005, sp. zn. 10 T 26/2005.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 tr. ř. jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, proti kterému dovolání směřuje, bylo doručeno obviněnému dne 7. 9. 2005. Pokud jde o obhájce obviněného, JUDr. V. P., bylo mu usnesení doručováno poštou, a to do vlastních rukou na adresu jeho kanceláře nacházející se v R. n. K., ul. S., bez vyznačení toho, že by uložení zásilky bylo vyloučeno. Obhájce nebyl poštovní doručovatelkou zastižen, zásilka byla dne 2. 9. 2005 uložena na poště, a obhájce ji osobně převzal až dne 24. 10. 2005. Proti předmětnému usnesení odvolacího soudu potom obviněný prostřednictvím svého obhájce podal dne 23. 12. 2005 u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou jako soudu prvního stupně dovolání.
Podle §64 odst. 2 tr. ř. nebyl-li adresát zásilky, kterou je třeba doručit do vlastních rukou, zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoli se v místě doručení zdržuje, nebo uvedenou adresu označil pro účely doručování.
Podle §63 odst. 1 tr. ř. nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob doručování fyzickým osobám, právnickým osobám, státním orgánům, státu, advokátům, notářům, obcím a vyšším územně samosprávným celkům přiměřeně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení.
Podle §48 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), písemnost určenou advokátu soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jeho sídla. Jestliže advokát o to požádá, soud předá písemnost k doručení na jinou adresu v ČR, kterou sdělil soudu; to neplatí, nemůže-li mu být písemnost v označeném místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem.
Z §48 odst. 3 o. s. ř. vyplývá, že nebyl-li advokát na adrese uvedené v odstavci 1 zastižen, doručující orgán písemnost uloží.
S ohledem na ustanovení §13 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění, na které §48 odst. 1 o. s. ř. odkazuje, je dále zřejmé, že sídlem advokáta je jeho místo podnikání zapsané v seznamu advokátů.
V posuzovaném případě desetidenní lhůta od uložení zásilky, ke kterému došlo dne 2. 9. 2005, uplynula v pondělí dne 12. 9. 2005 (§60 odst. 1 tr. ř.) a tímto dnem nastala tzv. fikce doručení stanovená v §64 odst. 2 tr. ř. Pro vznik tohoto účinku byla splněna i ta podmínka, že zásilka byla doručována na adresu sídla obhájce, tj. místa podnikání zapsaného v seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou, která se v případě obhájce JUDr. V. P. nachází v R. n. K., ul. S., a na kterou mu byly doručeny veškeré písemnosti, jež mu byly v průběhu trestního řízení zaslány poštou. Dovolací soud dále poznamenává, že JUDr. V. P. nepožádal o to, aby mu meritorní rozhodnutí soudu druhého stupně bylo zasláno na jinou adresu v ČR odlišnou od adresy jeho sídla.
Pokud jde o skutečnost, že obhájce převzal zásilku obsahující meritorní rozhodnutí soudu druhého stupně až dne 24. 10. 2005, nelze než konstatovat, že toto převzetí napadeného usnesení nemělo účinky jeho doručení ve smyslu určení počátku běhu lhůty k podání dovolání. Účinky doručení nastaly podle §64 odst. 2 tr. ř. již dne 12. 9. 2005. Jestliže v souvislosti s doručováním rozhodnutí dojde k tomu, že vznikne tzv. fikce doručení podle §64 odst. 2 tr. ř., a později k tomu, že rozhodnutí je ještě fakticky doručeno osobě, u níž tzv. fikce doručení nastala, má právní účinky doručení pouze tzv. fikce doručení s tím, že ode dne, kdy nastala, se počítá i lhůta k podání opravného prostředku, a dodatečné faktické doručení již nemá v uvažovaném ohledu žádný význam (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2005, sp. zn. 8 Tdo 119/2005, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, sešit 9/2005, pod č. 54).
Za toho stavu, kdy napadené usnesení bylo obviněnému doručeno dne 7. 9. 2005 a u obhájce nastala tzv. fikce doručení dne 12. 9. 2005, uplynula dvouměsíční lhůta k podání dovolání v pondělí dne 14. 11. 2005 (den 12. 11. 2005 připadl na sobotu - §60 odst. 2, 3 tr. ř.). Dovolání však bylo osobně podáno u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou dne 23. 12. 2005, tedy po lhůtě.
Nejvyššímu soudu proto nezbylo, než dovolání obviněného V. E. odmítnout podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. jako opožděné, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek uvedených v §265i odst. 3 tr. ř.
Za podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. února 2006
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš