ECLI:CZ:NS:2006:7.TDO.1365.2006.1
sp. zn. 7 Tdo 1365/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. listopadu 2006 o dovolání obviněného J. P., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 7. 2006, sp. zn. 4 To 287/2006, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 5 T 79/2006, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 9. 5. 2006, sp. zn. 5 T 79/2006, byl obviněný J. P. uznán vinným trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák., porušování domovní svobody podle §238 odst. 1 tr. zák. a neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák. Za tyto trestné činy byl podle §238 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný J. P. odvolání jen proti výroku o trestu. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 11. 7. 2006, sp. zn. 4 To 287/2006, odvolání obviněného zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 7. 2006, sp. zn. 4 To 287/2006, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. P. F. dovolání, v němž poté, co konstatoval, že byl shledán vinným shora uvedenými trestnými činy, pouze uvedl, že tak činí „z dovolacího důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jelikož toto rozhodnutí spočívá na jiném nesprávném hmotně právním posouzení, kdy toto usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 7. 2006, sp. zn. 4 To 287/2006, by mělo být zrušeno“.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání uvedla, že obviněný nedoplnil dovolání ani v rámci postupu podle §265h odst. 2 tr. ř., a proto dovolání neobsahuje žádné konkrétní odůvodnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. mimo částečnou citaci jeho zákonného znění. Nejvyšší státní zástupkyně podotkla, že v dovolání musí být mimo jiné uvedeno, z jakých důvodů obviněný napadá soudní rozhodnutí (§265f odst. 1 tr. ř.) a připomněla, že nepostačuje přitom pouze odkaz na některé ustanovení §265b tr. ř., protože dovolání musí obsahovat také konkrétní okolnosti, kterými je podle dovolatele podložen deklarovaný dovolací důvod. Dále podotkla, že neúplný je i návrh na rozhodnutí dovolacího soudu, když nenavrhuje žádný postup v souladu s §265l - §265m tr. ř., ale pouze konstatuje, že napadené rozhodnutí „by mělo být zrušeno“. Z tohoto důvodu navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. odmítl jako dovolání, které nesplňuje náležitosti obsahu dovolání a souhlasila s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§265c tr. ř.) při posuzování podaného dovolání nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. Podle odst. 1 tohoto ustanovení trestního řádu lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž v §265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. jsou taxativně vypočtena rozhodnutí, která je možno považovat za rozhodnutí ve věci samé.
Nejvyšší soud ze spisu Městského soudu v Brně vedeného pod sp. zn. 5 T 79/2006 zjistil, že obviněný podal proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 9. 5. 2006, sp. zn. 5 T 79/2006, prostřednictvím svého obhájce JUDr. P. F. odvolání výslovně pouze proti výroku o trestu (č. l. 118 spisu). Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 11. 7. 2006, sp. zn. 4 To 287/2006, odvolání obviněného proti výroku o trestu zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Podle §254 odst. l tr. ř. odvolací řízení spočívá na principu vázanosti odvolacího soudu obsahem podaného odvolání, resp. vytýkanými nedostatky. Nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle §253 tr. ř., přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. Odvolací soud proto přezkoumá z podnětu podaného odvolání jen ty oddělitelné výroky rozsudku, proti nimž odvolatel podal odvolání, a dále správnost postupu řízení, které jim předcházelo. Oddělitelným výrokem je např. výrok o trestu. Jiné výroky a jim předcházející řízení odvolací soud nesmí zásadně přezkoumávat, i kdyby šlo o výroky, proti nimž by odvolatel mohl podat odvolání, avšak odvolání nepodal. Podle §254 odst. 2 tr. ř. mají-li však vytýkané vady svůj původ v jiném výroku než v tom, proti němuž bylo podáno odvolání, přezkoumá odvolací soud i správnost takového výroku, na který v odvolání napadený výrok navazuje, jestliže oprávněná osoba proti němu mohla podat odvolání.
Nejvyšší soud zjistil ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 5 T 79/2006, že obviněný J P. podal v zákonné lhůtě dne 24. 5. 2006 odvolání proti rozsudku tohoto soudu ze dne 9. 5. 2006, sp. zn. 5 T 79/2006 proti výrokům o vině i trestu (č. l. 114 spisu). Obhájce obviněného byl vyzván podle §251 odst. 1 tr. ř. k odstranění vad odvolání spojenou s poučením podle §249 odst. 1 tr. ř. a upozorněním podle §253 odst. 3 tr. ř. (č. l. 115 spisu). Dne 26. 6. 2006 obviněný prostřednictvím svého obhájce odvolání odůvodnil s tím, že odvolání podává jen proti výroku o trestu. Poukázal v něm na své osobní poměry a zdravotní postižení matky, o niž se stará, protože jeho otec vzhledem k nepravidelné pracovní době není schopen péči o ni zajistit. Dále uvedl, že odcizené věci byly poškozeným vráceny a žádná škoda jim tak nevznikla. Protože obviněný byl uznán vinným též trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) e) tr. zák., jehož zákonným znakem je způsobení škody, přezkumná povinnost odvolacího soudu se vzhledem k ustanovení §254 odst. 2 tr. zák. vztahovala i na tuto námitku. Z těchto důvodů je dovolání obviněného přípustné i proti výroku o vině, byť obviněný ve velmi stručném dovolání tuto námitku blíže neodůvodnil a soudem prvního stupně ani nebyl postupem podle §265h odst. 1 tr. ř. vyzván k odstranění vad náležitostí obsahu dovolání. Po uplynutí lhůty k podání dovolání všem oprávněným osobám, byl spis podle 265h odst. 2 tr. ř. předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání obviněného.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného J. P. odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako dovolání zjevně neopodstatněné a učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. listopadu 2006
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek