ECLI:CZ:NS:2006:7.TDO.91.2006.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 25. 1. 2006 o dovolání, které podal obviněný D. M. D., v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 4 T 36/2005, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný D. M. D. podal v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 4 T 36/2005, dovolání, které za něho zpracoval obhájce JUDr. J. P., advokát, se sídlem v P., B.
Nejvyšší soud shledal, že podané dovolání nesplňuje náležitosti obsahu dovolání.
Obsah dovolání je upraven v §265f odst. 1 tr. ř. Podle tohoto ustanovení v dovolání musí být mimo jiné uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje.
Obviněný v podaném dovolání neuvedl, proti kterému rozhodnutí směřuje, a to nejen v záhlaví podaného dovolání, ale ani v jeho textu. V textu dovolání obviněný pouze reprodukoval obsah výroku rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 4. 2005, sp. zn. 4 T 36/2005, a dále to, že k odvolání státního zástupce byl rozsudek změněn ve výroku o trestu. Přitom rozhodnutí, které bylo učiněno v odvolacím řízení, nijak neidentifikoval a zejména neuvedl, že dovolání podává proti tomuto rozhodnutí. V celém obsahu dovolání obviněný ostatně neuvedl, proti kterému rozhodnutí podal dovolání.
Otázku, které rozhodnutí má být podle podaného dovolání považováno za napadené rozhodnutí, nelze vyřešit ani se zřetelem k tomu, jak obviněný formuloval dovolací petit, v němž navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2005, sp. zn. 61 To 235/2005. Dne 23. 5. 2005 Městský soud v Praze v této věci nevydal žádné rozhodnutí. Navíc pod sp. zn. 61 To 235/2005 bylo dne 23. 6. 2005 vydáno usnesení, jímž Městský soud v Praze po projednání stížnosti státního zástupce podle §149 odst. 1 písm. a) tr. ř. zrušil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 4. 2005, sp. zn. 4 T 36/2005, o propuštění obviněného z vazby a nově rozhodl tak, že podle §71 odst. 4, 6, 7 tr. ř. obviněného ponechal ve vazbě. Pokud Městský soud v Praze rozhodoval jako odvolací soud o odvoláních státního zástupce a obviněného, stalo se tak jeho rozsudkem ze dne 23. 6. 2005, sp. zn. 61 To 233/2005. O tomto rozsudku není v podaném dovolání žádná zmínka, zejména ne v takové souvislosti, z níž by bylo zřejmé, že tento rozsudek je napadeným rozhodnutím.
Předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 postupem podle §265h odst. 1 tr. ř. vyzvala obhájce, aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení výzvy odstranil vady podaného dovolání. Ve výzvě výslovně upozornila obhájce i na to, že v dovolání musí být uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje. Obsahem výzvy bylo také poučení, že pokud nebudou vady dovolání ve stanovené lhůtě odstraněny, bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř.
Obhájce na výzvu reagoval v rámci stanovené lhůty podáním, jímž dovolání doplnil, avšak ani v tomto podání neuvedl, proti kterému rozhodnutí dovolání směřuje.
Není-li v dovolání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, znamená to, že dovolání nesplňuje náležitosti obsahu dovolání, jak jsou vymezeny v §265f odst. 1 tr. ř. Jedná se o základní náležitost, která není-li splněna, činí dovolání nezpůsobilým být podkladem přezkumné pravomoci Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal jakékoli rozhodnutí vydané v trestní věci Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 4 T 36/2005.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. ledna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec