ECLI:CZ:NS:2006:8.TDO.1036.2006.1
sp. zn. 8 Tdo 1036/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. srpna 2006 o dovolání obviněného P. S., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 5. 2006, sp. zn. 7 To 179/2006, který rozhodl jako odvolací soud v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 1 T 96/2005, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného P. S. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 16. 1. 2006, sp. zn. 1 T 96/2005, byl obviněný P. S. uznán vinným trestnými činy výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. a odsouzen podle §202 odst. 1, §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na čtyři měsíce, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle §59 odst. 1 tr. zák. na dvanáct měsíců; podle §59 odst. 2 tr. zák. mu bylo uloženo, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. V dalším bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, které zaměřil proti všem jeho výrokům. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 4. 5. 2006, sp. zn. 7 To 179/2006, byl rozsudek soudu prvního stupně podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušen ve výroku o trestu. Podle §259 odst. 3 tr. ř. bylo znovu rozhodnuto tak, že obviněný byl při nezměněném výroku o vině trestnými činy výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. odsouzen podle §202 odst. 1, §35 odst. 1, §53 odst. 2 písm. a) a §53 odst. 3 tr. zák. k úhrnnému peněžitému trestu ve výměře 8.000,- Kč, přičemž pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl podle §54 odst. 3 tr. zák. stanoven náhradní trest odnětí svobody na čtrnáct dní. Nedotčen zůstal i výrok o náhradě škody.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, a to v rozsahu výroku o vině, trestu i náhradě škody. V dovolání odkázal na důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítl, že skutek, jak byl popsán v rozhodnutích soudů obou stupňů, se nestal, a nelze v něm proto spatřovat žádný trestný čin. Výpovědi poškozených, na nichž jsou postaveny závěry o jeho vině, označil za nepravdivé. V této souvislosti poukázal zejména na rozpory v jejich výpovědích, které pokládal za zásadní, a vyvozoval, že poškození byli vedeni snahou svést vinu na něj, odvrátit pozornost od jednaní P. Š. a získat náhradu za spoluúčast na pojistné události. Soudy podle něj nesprávně posoudily výpovědi svědků V. a P. K., kteří vypovídali v jeho prospěch. Odmítl též závěr odvolacího soudu, že uražení zpětného zrcátka se netýká předmětného skutku, poněvadž právě to prokazuje agresivní povahu poškozeného. Závěrem uvedl, že soudy obou stupňů se úplně a správně nevypořádaly se všemi okolnostmi podstatnými pro posouzení věci, a zopakoval, že popsaný skutek se nestal. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a aby tomuto soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, event. aby zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a sám jej zprostil obžaloby.
Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle §265a tr. ř. přípustné, že je podala oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 3 tr. ř. lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
Z obsahu spisu se podává, že opis rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 5. 2006, sp. zn. 7 To 179/2006, byl obviněnému P. S. doručen dne 2. 6. 2006 (nikoliv 9. 6. 2006, jak je uvedeno v podaném dovolání – viz dodejka na č. l. 226 p. v.) a jeho obhájci JUDr. J. N. dne 2. 6. 2006 rovněž (viz dodejka na č. l. 226 p. v.).
V daných souvislostech je též významné, že napadený rozsudek odvolacího soudu obsahuje poučení o tom, že do dvou měsíců od jeho doručení lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni.
Z těchto zjištění vyplývá, že lhůta k podání dovolání běžela od 2. 6. 2006 a že posledním dnem k podání dovolání byla středa 2. 8. 2006.
Dne 8. 8. 2006 dal obhájce obviněného na poštu zásilku, jejímž obsahem bylo dovolání, a doporučenou poštovní zásilku adresoval Obvodnímu soudu pro Prahu 8, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, kam byla též dne 9. 8. 2006 doručena.
Je evidentní, že dovolání obviněného bylo podáno opožděně; bylo podáno 8. 8. 2006, ač poslední den lhůty k jeho podání uplynul dnem 2. 8. 2006.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo. Rozhodl tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. srpna 2006
Předsedkyně senátu:
JUDr. Věra Kůrková