ECLI:CZ:NS:2006:8.TDO.452.2006.1
sp. zn. 8 Tdo 452/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 16. května 2006 předsedou senátu v trestní věci obviněného J. J., vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 40 T 2/2004, takto:
Podle §265g odst. 2 tr. ř. předseda senátu Nejvyššího soudu b e r e n a v ě d o m í , že obviněný J. J. vzal zpět dovolání, které podal proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 12. 2004, sp. zn. 5 To 110/2004.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 9. 6. 2004, sp. zn. 40 T 2/2004, byl obviněný J. J. uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zák. ve stadiu přípravy podle §7 odst. 1 tr. zák. (body II. a V. tohoto rozsudku) a odsouzen podle §234 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání deseti a půl roku. Podle §39a odst. 3 tr. zák. byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Tímtéž rozsudkem bylo rozhodnuto o vině spoluobviněných I. H., O. H., I. H., M. J., M. S. a T. M. a byly jim uloženy tresty. Zároveň bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Proti tomuto rozsudku podali obvinění I. H., O. H., I. H., M. J., J. J., M. S. a T. M. odvolání, která projednal Vrchní soud v Olomouci ve veřejném zasedání konaném ve dnech 7. a 8. 12. 2004 a z jejichž podnětu rozsudkem sp. zn. 5 To 110/2004 podle §258 odst. 1 písm. b), c), d), f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek částečně zrušil ohledně všech obviněných ve výroku o vině pod body I. až V., ve výroku o trestech, ve výroku o ochranném opatření a ve výroku o náhradě škody vyjma výroku, kterým byla podle §229 odst. 3 tr. ř. odkázána Č. p., a. s., s jejím nárokem na náhradu škody vzneseným vůči obviněným I. H. a T. M. na řízení ve věcech občanskoprávních (bod I.).
Podle §259 odst. 3 tr. ř. odvolací soud nově rozhodl ohledně obviněného J. J. tak, že jej uznal vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. ve formě pomoci podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zák. (jednání popsané pod bodem II. tohoto rozsudku). Za to mu uložil podle §234 odst. 2 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání pěti a půl roku, pro jehož výkon jej podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařadil do věznice s ostrahou.
Tímtéž rozsudkem odvolací soud rozhodl o vině I. H., O. H., M. J., M. S., uložil jim tresty a rozhodl o náhradě škody; nakonec vyslovil, že „podle §259 odst. 1 tr. ř. se ve zbývající části věc vrací soudu prvního stupně“.
Proti citovanému rozsudku odvolacího soudu podal již jen obviněný J. J. prostřednictvím své tehdejší obhájkyně JUDr. Z. U. včas dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř.
Soud prvního stupně postupoval podle §265h odst. 2 tr. ř. a předložil spisy Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o tomto dovolání.
Ještě před tím, než Nejvyšší soud o podaném dovolání rozhodl, obviněný J. J. prostřednictvím svého nynějšího obhájce Mgr. Bc. P. S. písemným podáním ze dne 9. 5. 2006, došlým Nejvyššímu soudu dne 11. 5. 2006, vzal své dovolání výslovně podle §265g tr. ř. v celém rozsahu zpět.
Podle §265g odst. 2 věta první tr. ř. zpětvzetí dovolání vezme, není-li překážek, na vědomí předseda senátu Nejvyššího soudu, a nebyla-li věc tomuto soudu předložena, předseda senátu soudu prvního stupně.
Za této situace předseda senátu Nejvyššího soudu postupoval podle naposledy citovaného ustanovení a vzal toto zpětvzetí dovolání obviněného na vědomí, neboť neshledal překážek, které by mu v takovém postupu bránily.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. května 2006
Předseda senátu:
JUDr. Jan B l á h a