ECLI:CZ:NS:2006:8.TDO.467.2006.3
sp. zn. 8 Tdo 467/2006-II
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. května 2006 ve věci dovolání, které podal obviněný M. B., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2005, sp. zn. 61 To 483/2005, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 24 T 70/2005, o vazbě obviněného takto:
Podle §265l odst. 4 tr. ř. se obviněný M. B. n e b e r e do vazby.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 13. 9. 2005, sp. zn. 24 T 70/2005, byl obviněný M. B. uznán vinným, že
„dne 24. 12. 2004 kolem 10:00 hodin v P., v bytě J. B., po něm požadoval drogy a když se dozvěděl, že poškozený žádné drogy nemá, požadoval vydání veškerých věcí a peněz a následně jej chytil za vlasy, na temeni hlavy, cloumal s ním, nožem uřezal vlasy v zátylku, jednáním mu způsobil rozsáhlou hlubokou lalokovitou řeznou ránu temenotýlní krajiny hlavy a následně z bytu utekl“.
Takto zjištěné jednání obviněného soud prvního stupně právně kvalifikoval jako trestný čin loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. a podle téhož ustanovení mu uložil trest odnětí svobody v délce trvání čtyř let; pro výkon tohoto trestu jej podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařadil do věznice s ostrahou.
Proti odsuzujícímu rozsudku soudu prvního stupně podali obviněný a v jeho neprospěch taktéž státní zástupce odvolání, která projednal Městský soud v Praze ve veřejném zasedání konaném dne 24. 11. 2005, a usnesením sp. zn. 61 To 483/2005 je jako nedůvodná ve smyslu §256 tr. ř. zamítl.
Uvedené usnesení odvolacího soudu obviněný napadl prostřednictvím obhájkyně Mgr. L. H. dovoláním, ve kterém odkázal na důvody dovolání uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou, v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a splňuje obsahové náležitosti podání uvedené v ustanovení §265f odst. 1 tr. ř. Rovněž pak dospěl k závěru, že část dovolacích námitek obviněného lze podřadit pod dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a ve věci nejsou dány důvody pro odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 tr. ř., a proto dále postupoval podle §265i odst. 3 tr. ř. a přezkoumal z tohoto důvodu zákonnost a odůvodněnost napadených výroků, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. Po takovém přezkumu Nejvyšší soud dospěl k závěru, že skutek uvedený ve výroku o vině rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 13. 9. 2005, sp. zn. 24 T 70/2005, který byl shledán správným v usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2005, sp. zn. 61 To 483/2005, nelze právně kvalifikovat jako trestný čin loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák., neboť jeho popis neobsahuje skutečnosti, ze kterých by bylo možno u obviněného usuzovat na naplnění všech znaků objektivní stránky tohoto trestného činu.
Proto Nejvyšší soud v neveřejném zasedání konaném dne 17. 5. 2006 podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Městského soudu Praze ze dne 24. 11. 2005, sp. zn. 61 To 483/2005, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 13. 9. 2005, sp. zn. 24 T 70/2005, současně podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále podle §265l odst. 1 tr. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 7 přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Po zrušení obou napadených rozhodnutí se trestní věc obviněného M. B. dostala do procesního stadia po podání obžaloby.
Podle §265l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
V přípravném řízení byl obviněný vzat do vazby podle §68 tr. ř. usnesením soudce Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 24. 1. 2005, sp. zn. 44 Nt 403/2005, a to z důvodů uvedených v §67 písm. a), b), c) tr. ř. (č. l. 10). Tyto důvody vazby byly posléze modifikovány a obviněný byl ponechán ve vazbě pouze z důvodů uvedených v §67 písm. a), c) tr. ř., tedy proto, že soud shledával důvodnou jednak obavu, že obviněný uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak vyhnul trestnímu stíhání, a též obavu, že bude pokračovat v trestné činnosti, pro niž je stíhán (č. l. 11). Tytéž vazební důvody soudy u obviněného shledaly i ve svých dalších rozhodnutích před pravomocným skončením věci.
V současné době obviněný vykonává trest odnětí svobody uložený mu rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 13. 9. 2005, sp. zn. 24 T 70/2005, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2005, sp. zn. 61 To 483/2005, v trvání čtyř let. Do výkonu tohoto trestu byl převeden z vazby dne 25. 11. 2005 a na počátku jej vykonával ve Věznici P. – P., odkud byl dne 26. 1. 2006 eskortován do Věznice P. – B., kde se nacházel i ke dni rozhodnutí dovolacího soudu.
Dotazem ve Věznici P. – B. Nejvyšší soud dne 17. 5. 2006 zjistil, že obviněný M. B. má vedle trestu odnětí svobody, jenž v této trestní věci vykonává, vykonat další trest odnětí svobody v délce 100 dnů, který byl nařízen Okresním soudem v Trutnově ve věci vedené pod sp. zn. 4 T 91/2002.
Vzhledem k dosavadnímu omezení osobní svobody obviněného (vazba a výkon trestu již trvá téměř šestnáct měsíců), s ohledem na závěry obsažené v rozhodnutí o dovolání obviněného, se zřetelem na zákonné vymezení důvodů, pro něž smí být obviněný vzat do vazby (§67 tr. ř.), a především s vědomím existence jiného titulu pro omezení osobní svobody obviněného v následujícím období více než tří měsíců, rozhodl Nejvyšší soud podle §265l odst. 4 tr. ř., že obviněný se do vazby nebere. Současně učinil příslušná opatření, aby okamžikem propuštění obviněného z dosud vykonávaného trestu odnětí svobody byl okamžitě převeden do výše uvedeného trestu odnětí svobody nařízeného ve věci vedené pod sp. zn. 4 T 91/2002 Okresním soudem v Trutnově.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. května 2006
Předseda senátu:
JUDr. Jan B l á h a