ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.106.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 106/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. září 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky L. C. rozsudkem Soudu I. instance ve Štrasburku, Francouzská republika, ze dne 18. října 2006, sp. zn. CSN/064594, pro trestný čin kuplířství podle čl. 225-7, čl. 225-11, čl. 225-21 a čl. 225-24 trestního zákona Francouzské republiky, k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) roků.
Odůvodnění:
Výše uvedeným pravomocným rozsudkem Soudu I. instance ve Štrasburku, Francouzská republika, byl L. C. uznán vinným trestným činem kuplířství a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti roků.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že v období od června roku 1999 do října roku 2002, ve Š., F. r., společně s dalšími jinak odsouzenými osobami, přiměl celkem patnáct českých státních příslušnic k provozování prostituce, její provozování potom všemožně podporoval a podílel se i na jejich výnosech.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení francouzského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin kuplířství podle §204 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený L. C. se dopustil trestné činnosti, k jejímuž postihu Českou republiku zavazuje i mezinárodní úmluva (Mezinárodní smlouva o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a vykořisťování prostituce jiného ze dne 2. 12. 1949). Nelze rovněž přehlédnout, že se trestné činnosti dopustil v součinnosti s dalšími osobami a tuto činnost páchal po delší dobu (tři roky). Odsouzený tedy jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. září 2007
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík