Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.10.2007, sp. zn. 11 Tcu 117/2007 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.117.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.117.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 117/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 30. října 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky A. Ch., rozsudkem Zemského soudu St. Pölten, Rakouská republika, ze dne 10. 10. 2006, sp. zn. 15 Hv 119/06m, ve spojení s rozsudkem Vrchního zemského soudu Wien, Rakouská republika, ze dne 27. 3. 2007, sp. zn. 22 Bs 38/07k, a to pro pokus trestného činu krádeže vloupáním podle §15, §127, §129 č. 1 a §130 čtvrtý případ trestního zákoníku Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v délce trvání tří let. Odůvodnění: Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu St. Pölten, Rakouská republika, který nabyl právní moci dne 27. 3. 2007, byl A. Ch. uznán vinným pokusem trestného činu krádeže vloupáním podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Rakouské republiky a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání tří let. Uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění jmenovaného soudu tím, že společně s V. P., dne 25. 6. 2006 v A., ve vědomé a chtěné součinnosti, poté, co vypáčili plot kolem areálu společnosti B. A. G. a následně se vloupali do jejího skladiště, se pokusili odcizit uvedené společnosti měď a měděný odpad, a to se záměrem se jejich přivlastněním nezákonně obohatit. Jelikož však byli spatřeni vrátným, ponechali měď a měděný odpad na místě a dali se na útěk. Proti citovanému rozsudku podal A. Ch. odvolání, na jehož podkladě rozhodl Vrchní zemský soud Wien, Rakouská republika, jako soud odvolací, výše uvedeným rozsudkem tak, že odvolání odsouzeného zamítl. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 19. 10. 2007, pod sp. zn. 926/2007–MO–T/6, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 23. 10. 2007. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona). Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený A. Ch. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (pokus trestného činu krádeže podle §8 odst. 1 tr. zák. a §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený A. Ch. se pro finanční prospěch dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti, v jejímž rámci způsobil vloupáním škodu na cizím majetku, přičemž se již v minulosti dopustil shodné trestné činnosti i na území České republiky. Nyní posuzovanou trestnou činnost proto lze označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 30. října 2007 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/30/2007
Spisová značka:11 Tcu 117/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.117.2007.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28