ECLI:CZ:NS:2007:11.TDO.542.2007.1
sp. zn. 11 Tdo 542/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 29. května 2007 dovolání obviněného M. S. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. února 2007, sp. zn. 5 To 38/2007, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 15 T 67/2001, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 11. prosince 2002, sp. zn. 15 T 67/2001, byl obviněný M. S. uznán vinným pokusem trestného činu ublížení na zdraví podle §8 odst. 1, §222 odst. 1 tr. zák. a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání pěti roků. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal toliko poškozený rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. dubna 2003, sp. zn. 7 To 216/03, tak, že je podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl.
Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 20. prosince 2006, sp. zn. 15 T 67/2001, rozhodl pak tak, že podle §60 odst. 1 tr. zák. a §330 odst. 1 tr. ř. vyslovil, že se odsouzený M. S. ve zkušební době podmíněného odsouzení neosvědčil a nařídil u něj výkon původně podmíněně odloženého trestu odnětí svobody v trvání dvou roků.
O stížnosti odsouzeného rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. února 2007, sp. zn. 5 To 38/2007, tak, že ji podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl.
Proti posledně uvedenému usnesení Městského soudu v Praze podal obviněný M. S. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku obviněný uvedl, že vykonání uloženého trestu odnětí svobody považuje za nepřiměřeně přísné a odporující zásadám ukládání trestů. Poukázal přitom na delší časové období, které uplynulo od právní moci rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. prosince 2004, sp. zn. 29 T 75/2004 (který se stal důvodem k nařízení výkonu trestu), a dále též na svou současnou životní situaci, která svědčí o tom, že se již napravil a účelu trestu tak již bylo dosaženo. Protože napadené usnesení pokládá za způsobilé ohrozit jeho práva zaručená Listinou základních práv a svobod navrhl, aby Nejvyšší soud toto usnesení „… zrušil a vrátil k dalšímu řízení, případně ve věci sám rozhodl rozsudkem, jímž odsouzenému ponechá trest v podmíněné formě, případně zvolí alternativu trestu“.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že obviněný podal dovolání proti rozhodnutí, kterým mu byl nařízen výkon trestu odnětí svobody, tj. proti rozhodnutí, proti němuž zákon dovolání nepřipouští (§265a odst. 1, 2 tr. ř.).
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání. Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení §265a odst. 2 písm. a) - h) tr. ř. potom taxativně vymezuje, která soudní rozhodnutí se považují pro účely řízení o dovolání za rozhodnutí ve věci samé. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který umožňuje průlom do právní moci rozhodnutí, a už z tohoto důvodu je přípustnost jeho podání omezena (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2005, sp. zn. 11 Tdo 1390/2005).
Dovolání obviněného M. S. směřuje proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, jímž byl podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnut jeho řádný opravný prostředek (stížnost) proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 (soudu prvního stupně), který rozhodl, že se obviněný ve zkušební době podmíněného odsouzení neosvědčil a proto u něj nařídil výkon trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, se zařazením do věznice s dozorem.
S ohledem na taxativní povahu výčtu rozhodnutí, proti nimž zákon v ustanovení §265a odst. 1, 2 tr. ř. připouští dovolání, mezi nimiž však není uvedeno usnesení o nařízení výkonu původně podmíněně odloženého trestu odnětí svobody, Nejvyšší soud musel učinit závěr, že dovolání obviněného M. S. není přípustné, a proto je jako takové podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 29. května 2007
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík