ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.119.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 119/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněného P. P., a. s. , proti povinnému V. P. , pro částku 52.434,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 11 Nc 294/2005, o dovolání Mgr. Ing. R. O., soudního exekutora se sídlem v O., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 15. 6. 2006, č. j. 10 Co 520/2006-22, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud odmítl odvolání soudního exekutora Mgr. Ing. R. O. proti usnesení z 10. 2. 2006, č. j. 11 Nc 294/2005-12 (jímž Okresní soud v Bruntále opravil své usnesení z 24. 10. 2005, č. j. 11 Nc 294/2005-9, tak, že namísto chybného pověření dovolatele provedením exekuce byl v souzené věci provedením exekuce pověřen Mgr. J. K., soudní exekutor se sídlem v O., P. 41), s odůvodněním, že odvolání bylo podáno osobou neoprávněnou (§218 písm. b/ občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů /dále též jen „o. s. ř.“/).
Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl dovoláním soudní exekutor Mgr. Ing. R. O.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. přípustnost dovolání nezakládají, protože usnesení, jímž bylo odmítnuto odvolání, v jejich taxativních výčtech uvedeno není (srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 3. 10. 2002, sp. zn. 26 Cdo 1712/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 10, ročník 2002 pod poř. č. 196).
Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. není dovolání přípustné rovněž, jelikož napadené usnesení (navíc nemeritorní – k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998 pod pořadovým číslem 61, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod poř. č. 88) není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím.
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle ustanovení §243b odst. 5, §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Dovolání bylo odmítnuto, ostatním účastníkům dovolacího řízení náklady dovolacího řízení, na jejichž náhradu by jinak měli právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. září 2007
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.
předseda senátu