ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.1754.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 1754/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného L. k. H. K., zastoupeného advokátkou, proti povinnému R. M., provedením prací a výkonů, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 28 E 4/2005, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 2. 2006, č.j. 26 Co 608/2005-39, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Trutnově usnesením ze dne 9. 11. 2005, č.j. 28 E 4/2005-24, uložil povinnému k vynucení povinnosti „zdržet se umísťování movitých a nemovitých věcí, jízdy vozidly, přecházení a úprav terénu na pozemku p.č. 448/1 v katastrálním území L., obec Š. M., které by znemožňovalo nebo omezovalo provozování lyžařského vleku LV-315 oprávněným“ (k jejímuž splnění byl podle rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 16. 9. 2004, č.j. 5C 79/2004-60, nařízen výkon rozhodnutí usnesením téhož soudu ze dne 17. 3. 2005, č.j. 28 E 4/2005-11, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 7. 2005, č.j. 26 Co 227/2005-18) další pokutu ve výši 50 000,- Kč.
Krajský soud shora uvedeným rozhodnutím změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že zamítl návrh na uložení další pokuty povinnému (přitom nesprávně zformuloval výrok, že se zamítá návrh oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty).
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl oprávněný dovoláním a navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř. O žádný z případů v těchto ustanoveních zmíněných však v dané věci nejde.
Podle §238, §238a a §239 o.s.ř. dovolání přípustné není, neboť usnesení o uložení či neuložení další pokuty podle §351 odst. 1 o.s.ř. – na rozdíl od usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a s tím spojeném uložení první pokuty – není vyjmenováno v taxativních výčtech těchto ustanovení.
Dovolání nemůže být přípustné ani podle §237 odst. 1, 3 o.s.ř., protože tato ustanovení jsou v řízení o výkon rozhodnutí uplatnitelná toliko prostřednictvím §238a odst. 1 a 2 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1520/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12, ročník 2004 pod č. 233).
Na nepřípustnosti dovolání nic nemění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, podle kterého dovolání proti němu je přípustné; takové poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 2003 pod č. 51).
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že povinnému náklady v tomto stadiu řízení (podle obsahu spisu) nevznikly (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. dubna 2007
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu