Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.10.2007, sp. zn. 20 Cdo 206/2007 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.206.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.206.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 206/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněného T. a. s. (předchozí obchodní firma N. M., a. s.), zastoupeného advokátem proti povinné B. H., pro vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 14 Nc 9388/2002, o dovolání JUDr. I. R., soudního exekutora, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 8. 2006, č. j. 10 Co 676/2006-34, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud usnesením ze dne 2. 5. 2006, č. j. 14 Nc 9388/2002-23, zastavil exekuci (výrok I.), oprávněnému uložil nahradit soudnímu exekutorovi I. R. na náhradě nákladů exekuce částku 3 737,- Kč (výrok II.) a povinné uložil zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů exekuce částku 6 387,- Kč (výrok III.). Shora označeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení okresního soudu ze dne 2. 5. 2006, č. j. 14 Nc 9388/2002-23, v odvoláním napadených výrocích II. a III. tak, že uložil povinné zaplatit soudnímu exekutorovi náhradu nákladů exekuce v částce 4 213,- Kč a oprávněnému náhradu nákladů ve výši 2 650,- Kč. Žádnému z účastníků ani soudnímu exekutorovi nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Rozhodnutí krajského soudu napadl dovoláním soudní exekutor. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř. Podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech exekuce (navíc neměnící ani potvrzující), stejně jako usnesení o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005 pod č. 70). Nejvyšší soud proto dovolání soudního exekutora podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že žádnému z účastníků, kromě dovolatele, náklady v tomto stádiu řízení nevznikly (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. října 2007 JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/31/2007
Spisová značka:20 Cdo 206/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.206.2007.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28