ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.2418.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 2418/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné J., s. d., M. K., proti povinným 1) J. M., a 2) M. M., za účasti věřitele C. F., s. r. o., pro 500.000,- Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. E 31/96, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 4. 2006, č. j. 26 Co 646/2005-266, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 20. 9. 2005, č.j. E 31/96-242, Okresní soud ve Znojmě z rozdělované podstaty ve výši 902.906,- Kč uspokojil pohledávku nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby a pohledávku C. F., s. r. o., v části 902.306,- Kč. V odůvodnění vysvětlil, že v rámci skupiny uvedené v §337c odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), má podle zásad ustanovení §337c odst. 2 a 5 o.s.ř. pohledávka C. F., s. r. o., výhodnější pořadí, neboť je zajištěna zástavním právem na nemovitostech, jež – na základě smlouvy z 26. 2. 1992 – vzniklo 4. 3. 1992 (registrací státním notářstvím), zatímco pohledávka oprávněné, pro niž byl výkon nařízen, je zajištěna soudcovským zástavním právem zřízeným k 18. 8. 1994.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 28. 4. 2006, č.j. 26 Co 646/2005-266, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil; s tím, jak soud prvního stupně uplatnil pravidla rozvrhu se ztotožnil. Obě pohledávky, jež připadají k uspokojení ve skupině uvedené v §337c odst. 1 písm. c/ o.s.ř., jsou zajištěny zástavním právem na vydražených nemovitostech, takže určující pro jejich pořadí je hledisko vtělené do ustanovení §337c odst. 5 písm. d/ o.s.ř. (pro oprávněnou je toto hledisko výhodnější než den, kdy soudu došel její návrh na nařízení výkonu rozhodnutí). Pořadí soudcovského zástavního práva, jímž je zajištěna pohledávka oprávněné, se odvíjí od dne, kdy soudu došel návrh na jeho zřízení (§338d odst. 1 o.s.ř.), tj. 18. 8. 1994, pořadí smluvního zástavního práva, jímž je zajištěna pohledávka C. F., s. r. o., je určeno registrací smlouvy, tj. 4. 3. 1992. Je tudíž zřejmé, uzavřel odvolací soud, že zástavní věřitel má lepší pořadí než oprávněná.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním, jímž prostřednictvím dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. oponuje názoru o výhodnějším pořadí pohledávky C. F., s. r. o., prosazujíc, že obě zmíněné pohledávky patřící do stejné skupiny měly být uspokojeny poměrně. Jelikož vymáhaná pohledávka vznikla až 28. 2. 1992, nemohla oprávněná dříve „bez vlastní viny podat návrh na výkon rozhodnutí, neboť nemohla v té době podat ani návrh na zahájení občanskoprávního řízení.“
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu §238a odst. 1 písm. f) o.s.ř. přípustné za podmínek vymezených v §237 odst. 1 písm. b) nebo c) o.s.ř. (srov. §238a odst. 2 o.s.ř.). Protože použití ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. je vyloučeno (rozvrhovému usnesení nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí soudu prvního stupně), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Dovolací přezkum předjímaný ustanovením §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., tj. tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem, kterým dovolatelka správnost rozhodnutí poměřuje, je dovolací soud vázán (včetně jeho konkretizace) a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.).
Dovolatelka netvrdí, že napadené rozhodnutí je zásadního právního významu, a hodnocením argumentace v dovolání obsažené k takovému závěru dospět nelze; rozvrh podstaty (§337a o.s.ř.) vyřešil odvolací soud v plném souladu s ustanoveními §337c odst. 1, 2, 4 a 5 o.s.ř. Námitka dovolatelky, že mělo být přihlédnuto k výjimečným okolnostem daného případu, tj. k tomu, co jí bránilo podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí dříve, je ve světle rozvrhových zásad nepřípadná.
Lze uzavřít, že odvolací soud k přezkumu předloženou otázku vyřešil v plném souladu se zněním zákona (jeho rozhodnutí tudíž zásadní právní význam ve smyslu §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o.s.ř. nemá); Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. (oprávněná na náhradu svých nákladů právo nemá a ostatním účastníkům v tomto stadiu řízení náklady nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. září 2007
JUDr. Pavel K r b e k , v. r.
předseda senátu