ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.385.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 385/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné S. e., a. s., proti povinné K., spol. s r. o. v likvidaci, pro 30.625,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 7 Nc 3187/2003, o dovolání JUDr. I. R., soudního exekutora (dále jen „exekutor“), proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 10. 2006, č.j. 35 Co 852/2006-79, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora uvedeným rozhodnutím krajský soud – v odvoláním napadeném rozsahu – změnil usnesení ze dne 11. 5. 2006, č.j. 7 Nc 3187/2003-60, jímž Okresní soud v Děčíně uložil oprávněné povinnost zaplatit exekutorovi náklady exekuce, tak, že k úhradě těchto nákladů zavázal povinnou (na straně oprávněné neshledal procesní zavinění na zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. e/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“); žádné z účastnic nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Usnesení odvolacího soudu napadl exekutor dovoláním s odůvodněním, že povinnost k náhradě nákladů exekuce měla být uložena oprávněné.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř. Podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce (§52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/
a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech exekuce, stejně jako usnesení o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, sešit 10, ročník 1998 pod č. 61, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005 pod č. 70).
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243b odst. 5, věta první, a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že (vyjma dovolatele) žádnému z účastníků náklady v tomto stadiu řízení nevznikly (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. září 2007
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu