ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.3880.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 3880/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Petra Šabaty v exekuční věci oprávněné H. I. s.r.o., zastoupené advokátem proti povinnému R. V., pro 354.875,15 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 47 Nc 7486/2005, o dovolání Mgr. Ing. R. O., soudního exekutora (dále jen „exekutor“), proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. 5. 2007, č. j. 40 Co 659/2007-51, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 16. 3. 2007, č. j. 47 Nc 7486/2005-43, zastavil exekuci nařízenou usnesením ze dne 25. 11. 2005, č.j. 47 Nc 7486/2005-19 (výrok I.), povinnému uložil povinnost zaplatit exekutorovi náklady exekuce ve výši 8.151,50 Kč v určené lhůtě (výrok II.) a dále rozhodl, že povinný je povinen zaplatit oprávněnému na nákladech exekučního řízení částku 22.098,30 Kč do tří dnů od právní moci usnesení (výrok III.).
V záhlaví uvedeným rozhodnutím Krajský soud v Ostravě – pobočka
v Olomouci usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části, tj. ve výroku II. o nákladech exekuce, potvrdil (bod I.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (bod II.)
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl ve výroku o nákladech exekuce dovoláním exekutor, pokládaje rozhodnutí krajského soudu, který potvrdil usnesení okresního soudu ve výroku o nákladech soudního exekutora, za nesprávné.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech exekuce (stejně jako usnesení o nákladech řízení) není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod č. 4).
Nejvyšší soud proto dovolání exekutora podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že žádnému z účastníků, kromě dovolatele, náklady v tomto stádiu řízení nevznikly (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. října 2007
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu