ECLI:CZ:NS:2007:25.CDO.908.2007.1
sp. zn. 25 Cdo 908/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Jana Eliáše, Ph. D. v právní věci žalobce V. S., zastoupeného advokátkou, proti žalovaným 1) M. č. P., 2) S. b. P., a. s.,, a 3) D., s. r. o.,, o nejasné podání žalobce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 Nc 1302/2004, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. září 2005, č. j. 53 Co 322/2005-35, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 2. 11. 2004, č. j. 5 Nc 1302/2004-17, odmítl podání žalobce a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Učinil tak postupem podle §43 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy nejasné podání žalobce ze dne 2. 6. 2004 postrádalo náležitosti žaloby podle §79 odst. 1 a 2 o. s. ř., nedostatky tohoto podání nebyly žalobcem odstraněny ani přes řádně doručenou výzvu podle §43 odst. 1 o. s. ř. k jejich odstranění a k doplnění žaloby, a v řízení tak nebylo možno pokračovat.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 23. 9. 2005, č. j. 53 Co 322/2005-35, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Žaloba, která byla žalobcem podána dne 2. 6. 2004, byla nesrozumitelným a nejasným podáním, z něhož bylo možné seznat pouze s určitou mírou pravděpodobnosti, proti kterým subjektům směřuje, že po nich požaduje náhradu za náklady vynaložené na opravu WC, karmy a kamen W., a dále obsahovala popis závad vyskytujících se v bytě žalobce. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 19. 8. 2004 byl žalobce v souladu s ust. §43 odst. 1 o. s. ř. vyzván, aby žalobu doplnil a odstranil její vady, avšak ani po žalobcově doplnění žaloby následným podáním, v němž upřesnil, proti kterým subjektům žaloba směřuje, a uvedl, že po firmě D., s. r. o., požaduje náhradu škody ve výši 60.000,- Kč a po S. b. P. požaduje provedení oprav bytu a jeho uvedení do uživatelného stavu, nebyly vady žaloby odstraněny tak, aby se stala projednatelnou. Nároky uvedené v žalobě totiž nebyly skutkově zdůvodněny, nebylo uvedeno, jaké konkrétní závady požaduje žalobce v bytě odstranit ani nebyly označeny důkazy k prokázání jejich vzniku. Požadavek na úhradu nákladů na vynaložené opravy v bytě proti firmě D., s. r. o., ve výši 60.000,- Kč nebyl nijak skutkově odůvodněn, žalobce neuvedl, z jakých položek se tato částka skládá, kdy a v jaké výši tato náklady vynaložil, a jaké důkazy navrhuje provést k prokázání svého nároku.
Proti tomuto usnesení podal žalobce včas dovolání, aniž byl právně zastoupen ve smyslu §241 odst. 1 o. s. ř., v němž namítá, že soudy postupovaly s úmyslem jej poškodit, že vše uvedl jasně a srozumitelně a že už jeden soud vyhrál.
K žádosti žalobce Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 26. 6. 2006, č. j. 0 Nc 6033/2006-56, ustanovil žalobci pro dovolací řízení zástupkyni, advokátku. Toto usnesení bylo žalobci i ustanovené zástupkyni doručeno dne 30. 6. 2006 a nabylo právní moci dne 17. 7. 2006.
Dne 26. 9. 2006 podala ustanovená právní zástupkyně doplnění dovolání žalobce, v němž uplatňuje dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Namítá, že celé řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, spočívající v tom, že již od počátku řízení mělo být soudu zřejmé, že žalobce je osobou, která není schopna se srozumitelně vyjadřovat, a proto mu měl být ve smyslu §29 odst. 3 o. s. ř. ustanoven zástupce již po podání žaloby. Nesprávné právní posouzení dovolatel spatřuje v tom, že odvolací soud se v napadeném rozhodnutí zabývá spíše formou než obsahem žalobcových podání, že nepřihlédl k neobratně uvedeným důkazním návrhům a při tomto nesprávném a neúplném hodnocení žalobcových podání dospěl k nesprávnému rozhodnutí. Navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu §241 odst. 1 o. s. ř., napadené rozhodnutí přezkoumal a dospěl k závěru, že dovolání, které je přípustné podle §239 odst. 3 o. s. ř., není důvodné.
Podle §242 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Podle §242 odst. 4 o. s. ř. účastníci mohou po dobu trvání lhůty k dovolání měnit dovolací důvody a rozsah, ve kterém rozhodnutí odvolacího soudu napadají. Ke změně dovolacího důvodu není třeba souhlasu soudu.
Vzhledem k tomu, že doplnění dovolání sepsané právní zástupkyní žalobce bylo podáno po uplynutí dovolací lhůty (podle §241b odst. 3 o. s. ř. tato lhůta počala znovu běžet dne 17. 7. 2006 a skončila v pondělí 18. 9. 2006), nebylo možno přihlížet k novým námitkám uplatněným v tomto doplnění dovolání, které představují změnu dovolacího důvodu, uplatněného žalobcem ve včas podaném dovolání a které po obsahové stránce nejsou upřesněním (doplněním) dovolacích důvodů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2001, sp. zn. 26 Cdo 309/2000). Obsah dovolání se proto posuzuje podle stavu, v jakém se nacházelo v době, kdy lhůta k podání dovolání uplynula.
Takovým důvodem ve včas podaném dovolání je námitka žalobce, že v žalobě bylo vše uvedeno jasně a srozumitelně, že „i dement by to pochopil“.
Žaloba je podání, kterým se zahajuje řízení před soudem a které kromě obecných náležitostí podání uvedených v ustanovení §42 odst. 4 o. s. ř. musí obsahovat vylíčení rozhodujících skutečností a musí z ní být patrno, čeho se žalobce domáhá (srov. §79 odst. 1 o. s. ř.).
Rozhodujícími skutečnostmi se ve smyslu ustanovení §79 odst. 1 věty druhé o. s. ř. rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. V žalobě musí být uvedeny takové skutečnosti, kterými je vylíčen skutek (skutkový děj), na jehož základě žalobce uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci. Požaduje-li žalobce peněžité plnění z titulu více nároků (např. v rámci nároku na náhradu škody), je třeba u každého z nich uvést částku, jakou požaduje, a vymezit skutek (skutkový děj). Neobsahuje-li žaloba všechny požadované náležitosti, předseda senátu usnesením vyzve žalobce, aby žalobu opravil nebo doplnil, určí mu k tomu lhůtu a poučí ho, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (§43 odst. 1 o. s. ř.). Není-li přes výzvu předsedy senátu žaloba řádně opravena nebo doplněna a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne, jestliže byl žalobce o tomto následku poučen (§43 odst. 2 o. s. ř.).
S odvolacím soudem je třeba souhlasit v tom, že podání žalobce ani po jeho doplnění nesplňuje náležitosti žaloby na plnění, zejména pokud jde o vylíčení rozhodujících skutkových okolností, jimiž má být vymezen předmět řízení, a pro zcela chybějící specifikaci požadavku na zaplacení částky 60.000,- Kč, požadované po třetím žalovaném; pro tyto nedostatky nelze v řízení pokračovat. Z údajů v žalobě a v jejím doplňku nevyplývá, z jakých částek tato požadovaná částka sestává, ani z jakých skutkových podkladů je nárok dovozován. Pokud jde o požadavek na provedení oprav v bytě, žalobce sice v žalobě v hrubých rysech uvedl, jaké závady se v jeho bytě vyskytují, nikoliv však, jaké opravy a jakým způsobem mají být provedeny, a ze žaloby není zřejmé, na základě jakého vztahu s první žalovanou se těchto oprav domáhá a z jakých důvodů na druhé žalované požaduje, aby „dala byt do pořádku“. I když žalobce ve svých podáních uvádí, že disponuje různými písemnými důkazy, relevantní listiny, z nichž by vyplývala důvodnost jeho nároku, nepředložil, a ačkoli navrhl, aby „byli přizváni nezávislí znalci,“ ze žaloby není zřejmé, jaké konkrétní skutečnosti by měly být znaleckými posudky prokázány. Žalobce ani přes řádně doručenou výzvu, jejíž obsah je srozumitelný i pro osobu, která nemá právnické vzdělání, nedoplnil žalobu v požadovaných směrech tak, aby bylo zřejmé, čeho konkrétně a na jakých skutkových základech se domáhá, takže i po jejím doplnění zůstala žaloba neprojednatelná. Ačkoliv k odstranění nedostatků žaloby a k doplnění skutkových tvrzení může dojít i v podaném odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby, žalobce vady žaloby neodstranil ani dodatečně.
Z obsahu spisu nevyplývá, že by žalobce neměl procesní způsobilost a nelze ani dovodit splnění podmínek pro ustanovení opatrovníka (§29 o. s. ř.). Vady řízení uvedené v ustanovení §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., ani jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž je dovolací soud podle §242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. povinen přihlížet z úřední povinnosti, se z obsahu spisu nepodávají.
Z uvedeného vyplývá, že je usnesení odvolacího soudu správné, a proto Nejvyšší soud dovolání žalobce podle §243b odst. 2, části věty před středníkem, a odst. 6 in fine o. s. ř. usnesením zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu jeho nákladů právo a žalovaným v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. dubna 2007
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu