ECLI:CZ:NS:2007:26.ODO.1564.2005.1
sp. zn. 26 Odo 1564/2005
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobce V. Ř., zastoupeného advokátem , proti žalovanému J. K., zastoupenému advokátem , o 135.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp.zn. 6 C 225/99, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. listopadu 2004, č.j. 28 Co 407/2004-338, ve znění opravného usnesení ze dne 31. ledna 2005, č.j. 28 Co 407/2004-349, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. listopadu 2004, č.j. 28 Co 407/2004-338, ve znění opravného usnesení ze dne 31. 1. 2005, č.j. 28 Co 407/2004-349, vyjma potvrzujícího výroku ohledně částky 46.000,- Kč s příslušenstvím, se zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal, aby mu žalovaný zaplatil 135.000,- Kč s 15 % úrokem z prodlení od 2. 4. 1999 do zaplacení z titulu slevy z kupní ceny za vady prodané věci. Žalobu odůvodnil tím, že na základě inzerátu, jímž žalovaný nabízel prodej vozidla, k němuž podle inzerátu patřila „max. elektrická výbava“, dále vozidlo mělo být „nikdy nehavarované“ a ve „výjimečném stavu“, vyhledal žalovaného a uzavřel s ním dne 20. 2. 1998 kupní smlouvu, podle níž předmětný vůz koupil za kupní cenu 405.000,- Kč. V kupní smlouvě byl stav vozidla popsán mimo jiné tak, že karoserie je „původní“ a je po „celkové repasi“. Další předtištěné údaje týkající se karoserie „po výměně“ a „po opravě“ nebyly k popisu stavu karoserie v kupní smlouvě použity. Žalobce dále uvedl, že při užívání vozidla zjistil vady, o kterých nebyl informován a které při nedostatku odborných znalostí nemohl odhalit ani při prohlídce vozidla. Dopisem, doručeným žalovanému dne 10. 8. 1998, vytkl celkem dvanáct různých vad. Za jednu z vad považoval i okolnost, „že v rozporu se smlouvou a s tvrzeními uvedenými v textu inzerátu bylo vozidlo havarované“. Podle posudku znalce, který si žalobce nechal zpracovat před podáním žaloby, „se jednalo o havárii většího rozsahu, přičemž oprava karoserie byla prováděna díly z jiného vozidla s rozdílným rokem výroby a rozdílným původním lakováním. Oprava byla provedena bez originálních dílů a v neznačkové opravně, důsledkem čehož je ukončení záruk ze strany výrobce. Opravou došlo k velkému zásahu do skeletu karosérie a jejímu celkovému znehodnocení. Původního stavu nebo zlepšení stavu lze dosáhnout pouze výměnou skeletu karosérie. Náklady by činily cca 280.000,- Kč.“ Žalobce proto u žalovaného uplatnil nárok na slevu, jejíž dobrovolné poskytnutí však žalovaný odmítl.
Okresní soud v Rakovníku (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 7. 6. 2004. č.j.
6 C 225/99-303, uložil žalovanému zaplatit žalobci 73.000,- Kč s 12 % úrokem z prodlení od 2. 4. 1999 do zaplacení (výrok I.). Ohledně 3 % úroku z prodlení z částky 73.000,- Kč od 2. 4. 1999 do zaplacení a ohledně částky 62.000,- Kč s 15 % úrokem z prodlení od 2. 4. 1999 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.). Dále soud prvního stupně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), že žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Rakovníku na znalečném 3.526,- Kč (výrok IV.) a že se žalobci vrací část zálohy na znalečné ve výši 1.751,- Kč.
Soud prvního stupně uzavřel, že žalobce byl aktivně legitimován k podání žaloby, a to i za předpokladu, že kupní cena za vozidlo byla zaplacena ze společných prostředků žalobce
a jeho manželky a vůz se stal součástí jejich společného jmění manželů. Na procesně právní úkon – žalobu – aplikoval ustanovení §40a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“ a aktivní legitimaci žalobce dovodil z toho
„že manželka žalobce podání této žaloby nenapadla pro její relativní neplatnost, dala tedy mlčky souhlas k jejímu podání“. Dále pak dovodil, že ze všech vytčených vad opravňuje žalobce k poskytnutí práva na slevu z kupní ceny jen okolnost, že „auto bylo před podpisem kupní smlouvy havarováno a následně opravováno.“ Soud prvního stupně spatřoval v této okolnosti, jejímž následkem bylo vyboulení podlahy pod spolujezdcem a absence otvoru pro hever, „skrytou vadu“, na kterou žalovaný žalobce neupozornil a pro níž platí právní režim
§597 odst. 1 věty před středníkem obč. zák. a s ohledem na závěry posudku znalce Ing. Jiřího Krblicha o snížení technické hodnoty vozidla určil slevu z kupní ceny ve výši 73.000,- Kč. Ohledně této částky pak žalobě vyhověl.
Krajský soud v Praze (soud odvolací) k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 9. 11. 2004, č.j. 28 Co 407/2004-338, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem II. o zamítnutí žaloby co do částky 62.000,- Kč a úroku z prodlení ve výši 3 % z částky 73.000,- Kč od 2. 4. 1999 do zaplacení a 15 % z částky 62.000,- Kč od 2. 4. 1999 do zaplacení. Rozsudek soudu prvního stupně pak změnil ve vyhovujícím výroku, jímž žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci 73.000,- Kč s 12 % úrokem z prodlení, jdoucím od 2. 9. 1999 do zaplacení, tak, že žalobu i v této části zamítl. Současně rozhodl o nákladech řízení tak, že zavázal žalobce zaplatit žalovanému náklady za řízení před soudem prvního stupně 57.600,- Kč a zaplatit státu na náhradě nákladů řízení 775,- Kč. Dále rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení 32.551,- Kč. Usnesením ze dne 31. 1. 2005, č.j. 28 Co 407/2004-349, odvolací soud opravil potvrzující výrok o zamítnutí žaloby co do částky 62.000,- Kč s příslušenstvím tak, že správně jde o částku 46.000,- Kč s příslušenstvím. Dále opravil výrok o nákladech odvolacího řízení tak, že správná výše těchto nákladů je 29.695,- Kč.
Odvolací soud dospěl, pokud se jednalo o posouzení okolnosti, že auto bylo havarováno a karoserie vozidla byla opravována, k jinému právnímu závěru. Vyložil, že při uplatňování práv z odpovědnosti za vady prodané věci je třeba rozlišovat mezi pojmem „vada“ a pojmem „vlastnost“. Vysvětlil, že pokud jde o vadu, rozumí se jí neexistence takových vlastností nebo projevů věci, které se u věci určitého druhu a stáří obecně předpokládají, a v jejímž důsledku je možnost využití věci podstatně snížena. Okolnost, že vozidlo bylo v minulosti opravováno, samu o sobě vadou neshledal, ale pokládal ji za vlastnost ve smyslu §597 odst. 2 obč. zák. Dovodil, že neexistence vlastností, o kterých prodávající kupujícího ujistil, nebo které si kupující vymínil, zakládá pro kupujícího výlučně právo na odstoupení od kupní smlouvy. Odvolací soud podpůrně uzavřel, že žalobce ani neprokázal, že by jej žalovaný nepravdivě ujistil o určitých vlastnostech prodané věci, o nichž by později vyšlo najevo, že je prodaná věc nemá (tj. o okolnosti, že vozidlo nebylo havarované a že karoserie nebyla opravována). Údaje v inzerátu nepokládal za rozhodující, neboť inzerát byl jen podnětem k zahájení jednání o uzavření kupní smlouvy. V kupní smlouvě ze dne 20. 2. 1998 je pak zachycen stav jednotlivých částí vozidla a v rubrice karoserie jsou podtrženy údaje „původní“ a „po celkové repasi“. I když je pojem „po celkové repasi“ technicky nepřesný, jazykově znamená rozebrání, prohlídku s případnou opravou po zkušebním běhu. Tím se podle odvolacího soudu dostalo žalobci informace o tom, že karoserie byla upravována, tedy pravdivého ujištění o vlastnostech prodané věci.
Proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně a žaloba byla zamítnuta ohledně částky 73.000,- Kč s 12 % úrokem z prodlení od 2. 4. 1999 do zaplacení a proti výroku o nákladech řízení, podal žalobce dovolání. Jeho přípustnost opřel o ustanovení §237 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“). Uplatnil dovolací důvody podle §241a odst. 2 písm. a), b), odst. 3 o.s.ř. Vadu řízení spatřuje v tom, že odvolací soud přehodnotil důkazy
a učinil z nich jiné skutkové a právní závěry než soud prvního stupně, aniž sám provedl dokazování. Tím porušil zásadu bezprostřednosti, jež je významná pro občanské soudní řízení. Dovolací důvod, jímž vytýká odvolacímu soudu, že jeho rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, žalobce shledává v tom, že odvolací soud učinil závěr o jeho informovanosti, že „vozidlo bylo havarované a karoserie rozsáhle opravena sestavením z karoserií několika vozidel“, v rozporu s provedenými důkazy. V této souvislosti vytýká odvolacímu soudu, že inzerát, v němž byl popisován stav vozidla nabízeného k prodeji, neměl pokládat za irelevantní důkaz, ale za důkaz, který vedle výpovědi manželky žalobce podporuje tvrzení žalobce. Odvolací soud proto měl posoudit výpověď žalobce a jeho manželky jako věrohodnější než výpovědi žalovaného a svědka Císaře. Poukazuje i na to, že v kupní smlouvě zůstala nezatržená formulace „karoserie po opravě“ a že pokud byly ohledně karoserie zatrženy formulace „původní“ a „po celkové repasi“ pak z toho logicky vyplývá, že se žalobci jako kupujícímu dostalo informace, že karoserie není po opravě. Nadto z údaje, že „karoserie je původní po celkové repasi“, mu nemohlo být zřejmé, že došlo k zásadní havárii vozidla
a sestavení karoserie z karoserií více vozidel (tedy karoserie rozhodně nebyla původní). Žalobce v dovolání nesouhlasil ani s právním závěrem odvolacího soudu, že jemu jako kupujícímu nepřísluší uplatnit právo na slevu z kupní ceny. Poukazoval na to, že renomovaní výrobci, mezi něž Ford nepochybně patří, nabádají vždy uživatele, aby realizovali opravy zásadně v autorizovaných servisech a absolvovali pravidelné technické prohlídky. Pro autorizované opravy platí přísná technická pravidla, aby neodborný zásah do vozidla neovlivnil další užívání vozidla, byť konkrétní možné následky nelze dopředu předvídat. Na trhu s vozidly pak platí, že vozidlo, které procházelo pouze autorizovanými zásahy, má větší hodnotu oproti vozidlu, do nějž byl proveden neodborný zásah, neboť je posílena jistota
a důvěra uživatele v bezpečnost a technický stav vozidla. Vozidlo prezentované jako nehavarované, ačkoliv byla zjištěna zásadní havárie a oprava karoserie byla provedena nestandardně tím, že karoserie byla sestavena z částí karoserií nejméně dvou vozů, přičemž nebyly sestavovány díly karoserie v obvyklých spojích ale byly vedeny napříč díly karoserie, podle něho vykazuje vadu (nikoliv nedostatek deklarované vlastnosti), která odůvodňuje nárok na slevu z ceny prodané věci. Závěrem navrhl rozsudek odvolacího soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.
Žalovaný k dovolání žalobce vyjádření nepodal.
Podle čl. II bodu 3. zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 9. listopadu 2004, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 59/2005 Sb. (dále opět jen „o.s.ř.”).
Byť žalobce v dovolání uvádí, že podává dovolání i proti nákladovým výrokům, zastává dovolací soud názor, že ve skutečnosti – s přihlédnutím k obsahu dovolání (§41 odst. 2 o.s.ř.) – tyto výroky nenapadl.
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o.s.ř.), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§241 odst. 1 a 4 o.s.ř.), a že proti měnícímu výroku ve věci samé je dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) o.s.ř., přezkoumal rozsudek odvolacího soudu ve výroku o zamítnutí žaloby ohledně částky 73.000,- Kč a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.
Podle §242 odst. 1 a 3 o.s.ř. dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden; přitom je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil. Z ustanovení §242 odst. 3 věty druhé o.s.ř. vyplývá povinnost dovolacího soudu přihlédnout k vadám řízení uvedeným v §229 odst. 1,
§229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o.s.ř. (jejich existence nebyla tvrzena a ze spisu se nepodává) a k tzv. jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). Právě takovou jinou vadu řízení dovolatel uplatnil jako další dovolací důvod.
Podle §213 odst. 1 o.s.ř. odvolací soud není vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil soud prvního stupně. Ve smyslu §213 odst. 2 o.s.ř. může odvolací soud opakovat dokazování nebo je i doplnit, nejde-li o rozsáhlejší doplnění a lze-li je provést bez průtahů; při zjišťování skutkového stavu však nepřihlíží ke skutečnostem nebo důkazům, které byly účastníky řízení uplatněny v rozporu s §205a nebo §211a o.s.ř. (§213 odst. 3 o.s.ř.). Pro řízení před odvolacím soudem platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného (§211 o.s.ř.). Z toho plyne, že dokazování před odvolacím soudem musí být provedeno při jednání (§122 odst. 1 o.s.ř.) a účastníci mají právo vyjádřit se ke všem důkazům, které byly provedeny (§123 o.s.ř.). Zásada, že odvolací soud není vázán skutkovým stavem zjištěným soudem prvního stupně, tedy neznamená, že by se odvolací soud mohl bez dalšího odchýlit od skutkového zjištění, jež soud prvního stupně čerpal z výpovědí účastníků řízení a svědků. Může tak učinit za předpokladu, že opakuje dokazování, popřípadě dokazování doplní, tedy postupuje-li v souladu s §122 odst. 1 a §123 o.s.ř., a dokazování provede způsobem, který pro jednotlivé důkazní prostředky stanoví §125 a násl. o.s.ř. To platí v případě výpovědí účastníků a svědků především proto, že při hodnocení těchto důkazů spolupůsobí vedle věcného obsahu výpovědí i další skutečnosti, které – ač nejsou bez vlivu na posouzení věrohodnosti výpovědi – nemohou být vyjádřeny v protokolu o jednání (srov. např. rozhodnutí bývalého Nejvyššího soudu uveřejněná pod č. 64/1966 a 92/1968 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR).
V projednávané věci dospěl soud prvního stupně ke skutkovému závěru, že žalobce nebyl při podpisu kupní smlouvy upozorněn, že automobil byl havarován, a dále, že nebyl upozorněn, že je karoserie vozidla po rozsáhlé opravě. Pod pojmem „celková repase“ si podle soudu prvního stupně žalobce nemohl představit, že část karoserie předmětného vozidla byla nahrazena částmi karoserií z jiných vozidel. Odvolací soud, aniž opakoval kterýkoliv z důkazů, o něž soud prvního stupně opřel své rozhodnutí, přijal závěr, že žalovaný sdělil žalobci, že auto bylo havarováno a že pod pojmem „celková repase“ použitým v souvislosti s popisem stavu karoserie si žalobce mohl představit, že karoserie vozidla byla rozsáhle opravena. Jestliže odvolací soud takto postupoval, trpí odvolací řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a je tak dán dovolací důvod podle ustanovení
§241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2000, sp. zn. 20 Cdo 1546/99, uveřejněný v časopise soudní judikatura, ročník 2001, pod poř. č. 11, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2006, sp. zn. 26 Cdo 1793/2005).
Odvolací soud založil své rozhodnutí v napadeném zamítavém výroku mimo jiné na právním závěru, že žalobce zvolil k ochraně svého práva nezpůsobilý hmotněprávní prostředek, neboť vytčený nedostatek „spočívající v tom, že vozidlo je havarované a byla provedena rozsáhlá oprava jeho karoserie“, je nepravdivým ujištěním prodávajícího, že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, které zakládá právo kupujícího jen na odstoupení od kupní smlouvy, nikoliv však právo na slevu z kupní ceny a že žalobu je třeba již jen z tohoto důvodu zamítnout.
Podle §597 odst. 1 obč. zák. jestliže dodatečně vyjde najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, má kupující právo na přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady; jde-li o vadu, která činí věc neupotřebitelnou, má též právo od smlouvy odstoupit.
Podle §597 odst. 2 obč. zák. právo odstoupit od smlouvy má kupující i tehdy, jestliže jej prodávající ujistil, že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá žádné vady, a toto ujištění se ukáže nepravdivým.
Věta za středníkem prvého odstavce §597 obč. zák. a odstavec druhý §597 obč. zák. jsou ve vztahu k větě před středníkem v odstavci prvém §597 obč. zák. ustanoveními doplňující povahy. Z postupného řazení těchto ustanovení a z použitých slovních spojení „má též“ a dále „má …i tehdy“ vyplývá, že obě tato ustanovení – věta za středníkem v odstavci prvém §597 obč. zák. a odstavec druhý §597 obč. zák. – jen rozšiřují nároky kupujícího při uplatňování práv z odpovědnosti za vady. V právní teorii není pochyb o tom, že kupující má podle těchto ustanovení právo podle své volby na přiměřenou slevu z kupní ceny nebo od smlouvy odstoupit i tehdy, jde-li o vadu, která činí věc neupotřebitelnou, a také i tehdy, jestliže jej prodávající ujistil, že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá žádné vady, a toto ujištění se ukáže nepravdivým (srov. Švestka, J., Jehlička, O., Škárová, M., Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 10. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, s. 1065 nebo Fiala, J., Holub, M., Bičovský, J. Občanský zákoník. Poznámkové vydání s judikaturou. 12. vydání. Praha : Linde 2006, str. 539). Takovýto názor zastává i dovolací soud. Právní názor odvolacího soudu, je v rozporu s tímto právním názorem.
Za této situace dovolací soud podle §243b odst. 2 věty za středníkem o.s.ř. zrušil rozsudek odvolacího soudu v napadené části a v závislých výrocích o nákladech řízení
a o vrácení části zálohy a věc mu v tomto rozsahu podle §243b odst. 3 věty první o.s.ř. vrátil k dalšímu řízení, aniž se – z důvodu předčasnosti – zabýval otázkou naplněnosti dovolacího důvodu podle §241a odst. 3 o.s.ř., který žalobce vzhledem k obsahu (§41 odst. 2 o.s.ř.)
v dovolání (rovněž) uplatnil.
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§243d odst. 1 věta první, §226 odst. 1 o.s.ř.).
V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. září 2007
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu