Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.05.2007, sp. zn. 29 Cdo 21/2007 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:29.CDO.21.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:29.CDO.21.2007.1
sp. zn. 29 Cdo 21/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudkyň JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně P., a. s., proti žalovaným 1) L. K., a 2) L. K., o zaplacení částky 59.530,- Kč s příslušenstvím ze směnky, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 33 Sm 454/2003, o dovolání druhé žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. listopadu 2004, č.j. 6 Cmo 184/2004-27, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 9. února 2004, č.j. 33 Sm 454/2003 13, odmítl jako opožděné námitky druhé žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 14. listopadu 2003, č.j. 33 Sm 454/2003-5. Vrchní soud v Praze k odvolání druhé žalované usnesením ze dne 26. listopadu 2004, č.j. 6 Cmo 184/2004-27, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (I. výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (II. výrok). Proti usnesení odvolacího soudu podala druhá žalovaná dovolání. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“) dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř. Podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že dovoláním napadené usnesení nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů. Ustanovení §237 o. s. ř. upravuje podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku a usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo rozhodnuto ve věci samé. Usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu pro opožděnost, však usnesením „ve věci samé“ není. Dovolání druhé žalované tak není přípustné ani podle ustanovení §237 o. s. ř. (shodně srov. např. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 86/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání druhé žalované podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání druhé žalované bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. května 2007 JUDr. Petr G e m m e l předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/24/2007
Spisová značka:29 Cdo 21/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:29.CDO.21.2007.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28