ECLI:CZ:NS:2007:29.CDO.3538.2007.1
sp. zn. 29 Cdo 3538/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně G. M. M., a. s., zastoupené advokátem, proti žalované J. S., o zaplacení částky 12.620,- Kč s příslušenstvím a částky 4.834,- Kč, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 12 C 111/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. ledna 2007, č. j. 57 Co 637/2006-109, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 3.171,-- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalované potvrdil rozsudek ze dne 8. března 2006, č. j. 12 C 111/2005-67, jímž Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 12.620,- Kč s 0,1% úrokem z prodlení za každý den prodlení od 22. ledna 2004 do zaplacení a částku 4.834,- Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání požadujíc, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalobkyně považuje dovolání za nepřípustné a rozhodnutí odvolacího soudu za správné.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení §237 o. s. ř.
Podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř., dovolání podle odstavce l není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Předmětem sporu jsou v dané věci nároky ze smlouvy o úvěru (dlužné splátky úvěru ve výši 9.022,- Kč, smluvní pokuta ve výši 3.598,- Kč a smluvený úrok z prodlení ve výši 4.834,- Kč). Smlouva o úvěru je přitom obchodním závazkovým vztahem bez ohledu na povahu účastníků.
Jelikož dovoláním napadeným výrokem bylo v obchodní věci (k tomu srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 16/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), odmítl dovolání podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, 224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalované tak vznikla povinnost hradit žalobkyni její náklady řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobkyni sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení) určené podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „vyhláška).
Podle ustanovení §3 odst. 1 bodu 4, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §16 odst. 2 vyhlášky činí odměna částku 4.730,- Kč. Po snížení o 50% ve smyslu ustanovení §18 odst. 1 vyhlášky (advokát žalobkyně učinil v dovolacím řízení toliko jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání), jde o částku 2.365,- Kč. Spolu s režijním paušálem určeným podle ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů částkou 300,- Kč náleží žalobkyni 2.665,- Kč. Z této částky pak činí náhrada za 19% daň z přidané hodnoty 506,- Kč. Celkem tak dovolací soud přiznal žalobkyni k tíži žalované částku 3.171,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 25. září 2007
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu