ECLI:CZ:NS:2007:29.ODO.1039.2006.1
sp. zn. 29 Odo 1039/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci návrhu Ing. O. J., o neplatnost usnesení valné hromady E., spol. s r.o., vedené u Městského soudu v P. pod sp. zn. 14 Cm 89/2000, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v P. ze dne 19. dubna 2006, č. j. 14 Cmo 436/2005-107, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Městského soudu v P. ze dne 14. července 2005, č. j. 14 Cm 89/2000-80, kterým tento soud zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady E., spol. s r.o. (dále jen „společnost“) konané dne 27.ledna 2000.
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17., zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu účinného do 31. prosince 2000).
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 13., zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., pro řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob zahájená na návrh, který byl podán přede dnem účinnosti tohoto zákona, se v prvním stupni použijí dosavadní právní předpisy.
O takový případ jde i v projednávané věci. Proto Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm rovněž podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2000 (dále též jen „o. s. ř.“).
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237, §238a a §239 o. s. ř. Zmatečnostní vady ve smyslu §237 odst. 1 o. s. ř., jež dovolací soud posuzuje z úřední povinnosti, odvolatel nenamítal a z obsahu spisu nevyplývají. Podle §238a odst. 1 písm. a) o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení odvolacího soudu nebylo usnesením měnícím, nýbrž potvrzujícím a nejde ani o situaci předjímanou ustanovením §238a odst. 1 pod písmeny b) až f) o. s. ř. Podmínky stanovené v §239 o. s. ř. daná věc rovněž nesplňuje, neboť odvolací soud výrokem svého rozhodnutí přípustnost dovolání nevyslovil (odstavec 1) a odvolatel návrh na vyslovení přípustnosti nepodal (odstavec 2).
Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto podle ustanovení §243b odst. 4 věty první a §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. (analogicky), neboť dovolatel procesně způsobil, že dovolací soud dovolání odmítl a ze spisu se nepodává, že by společnosti vznikly v dovolacím řízení náklady.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 25. září 2007
JUDr. Ivana Štenglová
předsedkyně senátu