ECLI:CZ:NS:2007:29.ODO.51.2006.1
sp. zn. 29 Odo 51/2006
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně G.I.S. h. a. s., zastoupené advokátem, proti žalované I. R., a. s. zastoupené advokátem, o zaplacení částky 751.640,- Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Městského soudu v P. pod sp. zn. 7 Cm 94/2003, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v P. ze dne 31. května 2005, č.j. 9 Cmo 28/2005-72, takto:
Rozsudek Vrchního soudu v P. ze dne 31. května 2005, č.j. 9 Cmo 28/2005-72, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v P. rozsudkem ze dne 2. listopadu 2004, č.j. 7 Cm 94/2003-40, ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 20. listopadu 2003, č.j. 54 Sm 251/2003-10, jímž uložil žalované zaplatit žalobkyni 751.640,- Kč s 6% úrokem od 1. listopadu 2000 do zaplacení, odměnu ve výši 2.505,50 Kč a náklady řízení 72.950,- Kč a rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů námitkového řízení v částce 75,- Kč.
Vrchní soud v P. k odvolání žalované rozsudkem ze dne 31. května 2005, č.j. 9 Cmo 28/2005-72, „napadený rozsudek“ potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Přitom v záhlaví rozhodnutí uvedl, že rozhoduje „o odvolání proti rozsudku Městského soudu v P. č.j. 24 Cm 3/2004-55 ze dne 24. listopadu 2004“, a to ve věci o zaplacení částky 508.800,- Kč. Dále v důvodech rozhodnutí konstatoval, že „soud prvního stupně rozsudkem ze dne 2. listopadu 2004 ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz č.j. 24 Sm 151/2003 ze dne 24. listopadu 2003 a žalované uložil zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 150,- Kč“.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, namítajíc, že ze záhlaví i odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že se týká jiné věci, než která je vedena pod sp. zn. 9 Cmo 28/2005, čemuž odpovídá jak označení rozhodnutí soudu prvního stupně, tak i popis předmětu sporu. Dovolatelka dále namítá existenci dovolacích důvodů podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), snáší argumenty na jejich podporu a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Žalobkyně považuje pochybení odvolacího soudu co do údajů týkajících se rozhodnutí soudu prvního stupně za chyby v psaní a počtech a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl, popř. jako nedůvodné zamítl.
Dovolání shledává Nejvyšší soud přípustným podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a má je i za důvodné.
Nejvyšší soud se v prvé řadě zabýval správností rozhodnutí odvolacího soudu z pohledu dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., tj., zkoumal, zda řízení před odvolacím soudem, popř. rozhodnutí odvolacího soudu, netrpí vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Jak je zřejmé z obsahu spisu, odvolací soud u jednání dne 31. května 2005, rozhodl o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v P. ze dne 2. listopadu 2004, č.j. 7 Cm 94/2003-40, kterým soud prvního stupně ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 20. listopadu 2003, č.j. 54 Sm 251/2003-10, jímž uložil žalované zaplatit ze směnky částku 751.640,- Kč, 6% úrok z téže částky od 1. listopadu 2000 do zaplacení a odměnu ve výši 2.505,50 Kč. Výše uvedenému ovšem písemné vyhotovení rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 31. května 2005, č.j. 9 Cmo 28/2005-72, neodpovídá, když jak dle záhlaví tohoto rozhodnutí, tak dle jeho odůvodnění předmětem odvolacího řízení bylo rozhodnutí o odvolání žalované proti „rozsudku Městského soudu v P. ze dne 24. listopadu 2004, č.j. 24 Cm 3/2004-55“ (viz záhlaví rozhodnutí), s tím, že tímto rozsudkem (v odůvodnění datovaným 2. listopadu 2004) měl soud prvního stupně ponechat v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 24. listopadu 2003, č.j. 24 Sm 151/2003.
V situaci, kdy výše popsané disproporce mezi obsahem spisu a rozhodnutím odvolacího soudu jsou natolik zásadní, že je nelze považovat za pouhé chyby v psaní a počtech, popř. jiné zjevné nesprávnosti (§164 o. s. ř), Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu, aniž se vysloveně zabýval dalšími dovolatelkou uplatněnými dovolacími důvody, zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení (§243b odst. 2 část věty za středníkem a odst. 3 věta první o. s. ř.).
V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. října 2007
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu