ECLI:CZ:NS:2007:3.TDO.354.2007.1
sp. zn. 3 Tdo 354/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 4. dubna 2007 o dovolání podaném D. V., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, sp. zn. 2 To 535/2006 ze dne 19. 10. 2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 2 T 120/2006, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 2 T 120/2006 ze dne 19. 7. 2006 byla dovolatelka uznána vinnou trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců a pro výkon takto uloženého trestu byla zařazena do věznice s ostrahou. Současně bylo též rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody.
V předmětné věci podala D. V. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci usnesením sp. zn. 2 To 535/2006 ze dne 19. 10. 2006 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podala D. V. dovolání a to včas, prostřednictvím své obhájkyně a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označila ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedla, že ve věci učiněná skutková zjištění jsou neúplná a nejasná. To proto, že poškozený B. N. nedokázal určit datum uzavření smlouvy o půjčce a datum, kdy byly podepisovány označené směnky. Peněžní částky, které jí měl předávat přitom nedokázal určit co do jejich výše a nedokázal ani specifikovat, v jaké výši měla být určena záloha na koupi nemovitosti a také způsob, jakým měla údajně tyto nemovitosti poškozenému zajistit, je nepravděpodobný. Přitom jako zastavárník věděl, že u něj byla mnohokrát zastavit věci a musel tedy vědět, v jaké je dovolatelka finanční situaci. Poukázala dále na to, že soudy se spokojily i s listinami předloženými poškozeným K. O. přesto, že je zřejmé, že tyto byly dodatečně upravovány, chybí podpis o převzetí částky a jsou tak pochyby, zda vůbec a v jaké výši příslušné finanční částky jí poškozený předal. Za daného stavu takto učiněná skutková zjištění vzbuzují pochybnosti o výši způsobené škody a dokazování ve věci vedené mělo být doplněno způsobem, který by prokázal nade vší pochybnost tvrzení obou poškozených o účelu i výši finančních částek, které jí údajně předali. Proto také navrhla, aby dovolací soud zrušil podle ustanovení §265k odst. 1 tr. ř. citované usnesení soudu odvolacího, stejně jako jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně a tomuto podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že námitky dovolatelky směřují ke zpochybnění kvalifikačního znaku značné škody u trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. Přitom však není pochyb o tom, že i kdyby dovolatelka takovou hmotně právní námitku vyjádřila, podepřela ji však pouze dílčími výtkami skutkové povahy, když zpochybnila vypovídací hodnotu svědectví poškozených, jakož i listin jimi předložených. Poukázala na to, že v posuzované věci by bylo možné v rámci řízení o dovolání výjimečně vstoupit do učiněných skutkových zjištění, ovšem pouze tehdy, jestliže by soudy učiněné skutkové a právní závěry o způsobu, jakým dovolatelka zasáhla do majetkové sféry obou poškozených, nevyplynuly z výsledků provedeného dokazování. V daném případě však tomu tak nebylo, neboť z důkazů ve věci provedených a soudy hodnocených vyplynula skutková zjištění spočívající v tom, že dovolatelka tvrdila poškozenému N., že je pro něj schopna obstarat nemovitost a pro poškozeného O. zprostředkovat uzavření úvěrové smlouvy, postupně od nich převzala označené finanční částky, jejich převzetí stvrdila svým podpisem, zavázala se s nimi naložit dohodnutým způsobem, což však neučinila a takto převzaté peníze již nevrátila. Jednotlivé finanční částky (ty měly odpovídat jejím jednotlivým údajným krokům ve věci slíbené poškozeným) však přebírala v době, kdy neměla prostředky na úhradu svých základních životních potřeb a ty získala právě z takto vylákaných peněz. O jejím podvodném záměru s ohledem na takto učiněná skutková zjištění tedy nemůže být pochyb i s přihlédnutím k tomu, že předmětné trestné činnosti se dopouštěla formou speciální recidivy. Z uvedeného je zřejmé, že ve věci učiněná skutková zjištění plně odpovídají právnímu závěru o její vině trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., který spáchala s ohledem na uvedené v úmyslu přímém. Proto také navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže příslušné rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání ve věci učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V dané věci z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatelka namítla neúplnost a nejasnost učiněných skutkových zjištění v souvislosti s výší způsobené škody, když sama nabídla jiný průběh skutkového děje, zejména co se týče nepřesvědčivosti výpovědí obou poškozených a písemných dokladů v této souvislosti jimi předložených. I v tomto směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů ve věci pořízených vycházely a k jakým právním závěrům na jejich základě dospěly. To zejména k výpovědím obou poškozených (podporovaných i listinnými důkazy), ze kterých jednoznačně plyne, za jakých okolností, jakým způsobem a jaké finanční částky poskytli dovolatelce, přičemž bylo také prokázáno, že ta je k účelu, na který byly poskytnuty, neužila a ponechala si je pro vlastní potřebu. Za daného stavu věci tak o výši způsobené škody nelze mít pochybnosti, stejně jako o věrohodnosti výpovědí poškozených a listinných důkazů v těchto souvislostech předložených, když nelze přehlédnout ani kriminální minulost dovolatelky a její tehdejší (aktuální) nepříznivou sociální situaci.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 4. dubna 2007
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka