Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.09.2007, sp. zn. 3 Tdo 635/2007 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:3.TDO.635.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:3.TDO.635.2007.1
sp. zn. 3 Tdo 635/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. září 2007 dovolání L. N., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 12. 2006, sp. zn. 3 To 905/2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 5 T 171/2006, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 10. 2006, sp. zn. 5 T 171/2006, byl L. N. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) trestního zákona (bod 1/, dále jen tr. zák.) a pokusem trestného činu krádeže dle §8 odst. 1 k §247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák. (bod 2/), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za tyto trestné činy byl podle §247 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Tímto rozsudkem bylo zároveň rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněného J. B. a podle §228 a §229 trestního řádu (dále jen tr. ř.) o uplatněných nárocích na náhradu škody. Proti uvedenému rozsudku podal L. N. odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 6. 12. 2006 Krajský soud v Ostravě. Ten svým usnesením sp. zn. 3 To 905/2006 podané odvolání podle §256 tr. ř. zamítl. Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal L. N. dovolání, a to včas, prostřednictvím své obhájkyně a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že z důkazů provedených v průběhu přípravného řízení, hlavního líčení ani veřejného zasedání nebylo prokázáno beze všech pochybností, že by měl spáchat trestné činy, za které byl odsouzen. K tomu uvedl podrobnější argumentaci napadající zjišťování skutkového stavu, včetně zpochybnění důvěryhodnosti spoluobviněného J. B. Namítl též, že soudy neprovedly ani jím navržené doplnění dokazování výslechem dalších (označených) osob. V petitu svého dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a aby věc tomuto soudu přikázal k novému projednání a rozhodnutí. K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupkyně). Ta ve svém vyjádření uvedla, že dovolatelem uváděný důvod dle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nekoresponduje s obsahem odůvodnění podání, neboť jím uváděné argumenty se týkají výlučně hodnocení důkazů z hlediska právní kvalifikace a v závislosti na tom ukládání trestu. V daném případě je však možno konstatovat, že skutková zjištění nejsou v extrémním rozporu s právním posouzením jednání dovolatele. Jelikož dovolání jako takové neodpovídá zákonnému dovolacímu důvodu, navrhla jeho odmítnutí podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Je namístě zdůraznit, že dovolatel vadu rozhodnutí soudu druhého stupně spatřoval v okolnostech, které podle jeho názoru naplňují dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Tento dovolací důvod je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze spolehlivě přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Nejvyšší soud je toho názoru, že uvedenému dovolacímu důvodu podané dovolání ani zčásti neodpovídá, neboť neobsahuje žádnou námitku, která by primárně směřovala k právnímu posouzení skutku či jinému hmotně právnímu posouzení, ačkoli dovolatel v obecné rovině tvrdí, že rozhodnutí soudu druhého stupně je na nesprávném právním posouzení založeno. Toto nesprávné právní posouzení však nikterak nespecifikuje. Je zřejmé, že veškeré námitky dovolatele napadají toliko skutková zjištění soudu, když namítá hodnocení provedených důkazů, jakož i rozsah a obsah dokazování při zjišťování skutkového stavu (ten ovšem nepochybně umožnil soudům jednání dovolatele právně kvalifikovat) a teprve ve vazbě na údajně nesprávně a neúplně zjištěný skutkový stav formálně odkazuje na ust. §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. však sleduje zcela opačnou situaci, tedy případ, kdy rozhodnutí je založeno na nesprávném právním posouzení, tedy kdy je právní posouzení primární příčinou nesprávnosti rozhodnutí, nikoli kdy je důsledkem údajného nesprávného skutkového zjištění či procesních pochybení jiného druhu, než která jsou dovoláním napadnutelná s odkazem na jiné dovolací důvody. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek ovšem k revizi skutkových zjištění neslouží, dovolací soud je naopak učiněnými skutkovými zjištěními z předchozího řízení vázán. Z uvedených důvodů tak nepovažoval Nejvyšší soud za potřebné ani možné z věcného hlediska posuzovat opodstatněnost či neopodstatněnost tvrzení v dovolání uvedených. Lze toliko podotknout, že se soudy v odůvodněních svých rozhodnutí s námitkami dovolatele dostatečně vypořádaly, a to i pokud se týká jeho návrhu na doplnění dokazování. S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako podané z jiného než zákonem stanoveného důvodu. Za podmínek obsažených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 19. září 2007 Předseda senátu: JUDr. Vladimír Jurka

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/19/2007
Spisová značka:3 Tdo 635/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:3.TDO.635.2007.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28