ECLI:CZ:NS:2007:3.TDO.979.2007.1
sp. zn. 3 Tdo 979/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. září 2007 o dovolání podaném J. Ch., proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 9 To 71/2007 ze dne 3. 5. 2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou pod sp. zn. 2 T 57/2006, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou sp. zn. 2 T 57/2006 ze dne 27. 11. 2006 byl dovolatel uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců s tím, že výkon takto uloženého trestu mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Dále soud rozhodl také o vznesených nárocích na náhradu škody.
V předmětné věci podal J. Ch. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně usnesením sp. zn. 9 To 71/2007 ze dne 3. 5. 2007 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal J. Ch. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že trestného činu, kterým byl shledán vinným, se nedopustil s tím, že soudy nesprávně hodnotily ve věci provedené důkazy, nebyl ani dostatečně zjištěn skutkový stav věci a v tomto směru nebyla provedena ani navrhovaná rekonstrukce na místě samém. Poukázal dále na to, že citovaná rozhodnutí byla přijata pouze na základě výpovědi poškozeného, nebylo přitom soudy náležitě odůvodněno, z jakých důvodů neuvěřily výpovědi syna dovolatele J. Ch., ml., poukázal i na neurčité výpovědi svědků Č. a Š. a soudní znalkyně MUDr. M., která se vyjadřovala ke zranění poškozeného s tím, že jejich výpovědi svědčí spíše ve prospěch dovolatele. Za uvedené důkazní situace tak nebylo možné dospět k závěru o vině dovolatele a měla být soudy aplikována zásada in dubio pro reo a dovolatel měl být obžaloby zproštěn. Namítl, že soudy nebyl akceptován jeho návrh na provedení rekonstrukce, když tato by podle jeho názoru vyzněla v jeho prospěch. V uvedených souvislostech nakonec uvedl, že pokud by dovolací soud dospěl k závěru, že námitky obsažené v dovolání nezakládají explicitně žádný z dovolacích důvodů uvedených v §265b tr. ř., takže ve vztahu k nim by obecně nebyla dána zákonná povinnost dovolání přezkoumat, nutno v dané věci mít za to, že mezi soudy zjištěnými skutkovými okolnostmi a jimi přijatými právními závěry je dán extrémní nesoulad, který by měl vést k závěru „o přípustnosti tohoto dovolání“. S ohledem na uvedené proto navrhl, aby dovolací soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně a podle §265l odst. 1 tr. ř. věc přikázal tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí a takto aby rozhodl v neveřejném zasedání.
Písemné vyjádření státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky k podanému dovolání Nejvyšší soud do dnešního dne neobdržel.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se lze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V dané věci, z hlediska popisu předmětného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění s tím, že se popsaného jednání nedopustil. V tomto směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily, proč není důvodu nevěřit výpovědi poškozeného s tím, že jeho výpověď je podporována výpověďmi dalších (označených svědků) a vysvětlily také proč neuvěřily výpovědi Ch. ml., stejně tak vysvětlily, proč návrh na doplnění dokazování (provedení rekonstrukce) pokládají za neúčelný a tedy nadbytečný. Přitom ani z lékařské dokumentace vzniklé v souvislosti se zraněním poškozeného a v této souvislosti ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví a výpovědi příslušné znalkyně nelze dospět k závěru, že výpověď poškozeného je nevěrohodná. Takto vznesené námitky ve svém celku tak nejsou dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení, a proto k závěru, že jsou naopak s nimi v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 12. září 2007
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka